ECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.1291.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 1291/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. listopadu 2004 o dovolání podaném V. B., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 To 102/2003 ze dne 4. 2. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 T 2/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 48 T 2/2003 ze dne 30. 5. 2003 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody dvou roků, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Byl mu také uložen peněžitý trest s příslušným náhradním trestem odnětí svobody a bylo také rozhodnuto o náhradě způsobené škody.
V předmětné věci podal V. B. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem sp. zn. 5 To 102/2003 ze dne 4. 2. 2004 tak, že z podnětu dovolatele podle §158 odst. 1 písm. f), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek částečně zrušil ohledně dovolatele ve výrocích o náhradě škody a současně podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §228 odst. 1 tr. ř. je dovolatel povinen zaplatit poškozené obchodní společnosti A., a. s. náhradu škody ve výši 2.094.983,-Kč s 10% úrokem z prodlení od 12. 11. 1999, kdy dále poškozenou společnost odkázal se zbytkem jejího nároku na řízení ve věcech občanskoprávních a současně podle §256 tr. ř. zamítl odvolání I. R., manželky dalšího obviněného.
Proti shora citovanému rozsudku podal V. B. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo prokázáno, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu. V této souvislosti poukázal na to, že mu policisty při jeho prvním výslechu bylo naznačováno, že by mohl být stíhán vazebně, a proto v té době ze strachu souhlasil se vším co bylo v rámci jeho výslechu zapsáno do protokolu. Teprve v řízení před soudem vypovídal po pravdě s tím, že trestný čin, který je mu kladen za vinu, spáchali ing. Ry. a M. Š. Oba soudy však tuto skutečnost nevzaly v úvahu, když vycházely nesprávně z protokolace vyhotovené policií při jeho prvním výslechu a opakoval znovu, že v té chvíli měl strach z vazby a smyšleně takto vytvořený protokol podepsal. Navrhl tedy, aby „Nejvyšší soud v Brně napadený rozsudek zrušil a trestní věc vrátil do vyšetřovacího stádia k dalšímu řízení. K nové a pravdivé protokolaci tr. případu. Tak, jak je shora uvedeno“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že v daném případě se jedná zřejmě o opožděně podané dovolání, když vycházel ze sdělení dovolatele, že ten obdržel napadený rozsudek odvolacího soudu dne 9. 3. 2004, přičemž dovolání u Krajského soudu v Ostravě podal až dne 28. 7. 2004. Proto navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděně podané odmítl.
Nejdříve je s ohledem na uvedený návrh státního zástupce na místě uvést, že v předmětné věci byly v důsledku pokynu dovolacího soudu odstraňovány vady dovolání, které bylo podáno poprvé dne 27. 5. 2004, kdy dovolací soud svým přípisem upozornil soud prvního stupně na nutnost odstranění vad tohoto ve smyslu ustanovení §265h tr. ř. a to i v souvislosti s doručením citovaného rozsudku odvolacího soudu dovolateli. Po odstranění vytýkaných vad bylo v pořadí druhé dovolání podáno dne 28. 7. 2004 a za daných okolností (jak plynou ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 48 T 2/2003) bylo takto podáno včas. K věci samé je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení své vlastní výpovědi učiněné v přípravném řízení s poukazem na to, že trestného činu, kterým byl shledán vinným, se dopustila jiná osoba. Z této skutečnosti dovozuje svou vlastní nevinu s tím, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek ve kterém byl soudy posléze shledán trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily z jakých důkazů vycházely, zabývaly se jednotlivými výpověďmi dovolatele i z hlediska jejich věrohodnosti a přesvědčivosti v jejich vzájemném poměru a poukázaly i na výpovědi dalších svědků ve věci slyšených. Poukázaly také na to, že dovolatel svou výpověď (kterou později zpochybnil), učinil v přítomnosti svého obhájce a nelze tak ani z tohoto pohledu mít za to, že vypovídal pod psychickým nátlakem ze strany policejních orgánů.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka