ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.87.2004.1
sp. zn. 32 Odo 87/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce JUDr. A. S., správce konkursní podstaty úpadce K. s., a. s., proti žalovaným 1) C., s. p., a 2) H. – R., a. s., zastoupené, advokátkou, o zaplacení 1 772 400 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 8 Cm 23/95, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. listopadu 2002, č. j. 8 Cmo 87/2000 - 132, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský obchodní soud v Brně rozsudkem ze dne 29. února 2000 uložil 2) žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 772 400 Kč (výrok I.), zamítl žalobu proti 1) žalovanému (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.).
K odvolání 2) žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 21. listopadu 2002 č. j. 8 Cmo 87/2000 - 132 odvolání proti výrokům II. a IV. rozsudku soudu prvního stupně odmítl a ve zbývající části ve výrocích I. a III. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala 2) žalovaná dovolání, ve kterém namítla, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl B, vložka 206 bylo zjištěno, že ke dne 17. března byl vymazán správce konkursní podstaty úpadce K. s., a. s., Mgr. D. T. a k tomuto dni byl zapsán JUDr. A. S.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání v této věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (mimo rozhodnutí uvedených v §237 odst. 2 o.s.ř., které však v dané souvislosti nepřicházejí v úvahu) je dovolání přípustné při splnění podmínek uvedených v §237 odst. 1 o.s.ř. Tyto vady se ze spisu nepodávají a konečně dovolatelka ani netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo.
I když dovolatelka uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v plném rozsahu, z obsahu dovolání vyplývá, že dovolání podává proti rozsudku Vrchního soudu pouze v rozsahu výroku odvolacího soudu, jímž byly potvrzeny výroky I. a III. soudu prvního stupně, neboť proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu námitky nevznáší. Navíc dovolatelka není ani subjektivně oprávněna k podání dovolání do tohoto výroku rozsudku odvolacího soudu. K podání dovolání je (subjektivně) oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala určitá újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto napadené rozhodnutí zruší. Jestliže krajský soud zamítl žalobu proti žalovanému C., s. p., nebyla žalované způsobena žádná újma, kterou by bylo možno zhojit v dovolacím řízení, neboť tento výrok se jejich právních poměrů netýká, resp. do jejich právních poměrů nikterak nezasahuje. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání dále přípustné za podmínek uvedených v §238 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a v §239 o.s.ř.
Podle §238 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.Takový případ však v dané věci nenastal, neboť dovolání směřuje proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně.
Podle §239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. V daném případě odvolací soud proti svému rozsudku dovolání nepřipustil.
Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§239 odst. 2 o.s.ř.). V projednávané věci však 2) žalovaná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání v rámci dalšího odvolacího řízení neučinila. Přípustnost dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, nepřichází v úvahu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí o nákladech řízení má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení, byť je začleněno do rozsudku soudu, a stává se proto formálně jeho součástí (§167 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §211 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud ČR proto 2) žalované odmítl podle §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy neúspěšná 2) žalovaná nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalobci v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. listopadu 2004
JUDr. Kateřina Hornochová,v.r.
předsedkyně senátu