ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1058.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1058/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně M. K., zastoupené, advokátem, proti žalovanému O. K., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 77.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 14 C 85/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. března 2004, č. j. 19 Co 614/2003-54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.095,- Kč k rukám advokáta … do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) ze dne 4. března 2004, č. j. 19 Co 614/2003-54, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. srpna 2003, č. j. 14 C 85/2003-35, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ, jelikož jím napadený rozsudek odvolacího soudu není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu.
Potvrzující rozsudek odvolacího soudu je vybudován na právním závěru, že smlouva o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, kterou účastníci uzavřeli podle §24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině dne 5. dubna 2000, tedy dříve, než bylo rozvedeno jejich manželství, nemůže být považována za platnou, jelikož manželství účastníků nebylo rozvedeno podle §24a zákona o rodině, nýbrž podle §24 tohoto předpisu. Tuto právní otázku také žalobkyně otevřela dovolacímu přezkumu. Shora uvedený názor však je v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR, vyjádřenou především v rozsudku ze dne 14. června 2001, sp. zn. 30 Cdo 257/2001, který byl publikován v ASPI a v němž je vysloven závěr, že uzavření smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů podle §24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině zákon připouští pouze tehdy, dojde-li k rozvodu manželství podle §24a zákona o rodině. Dovoláním napadený rozsudek tedy neřeší otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a jelikož jde o rozhodnutí, které judikaturu dovolacího soudu respektuje, nejde ani o řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 OSŘ).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Proto je dovolací soud podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ má žalovaný vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty představuje odměna advokáta za písemné vyjádření k dovolání [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.] stanovená podle §15, §14 odst. 1, §10 odst. 3, §3 odst. 1 bodu 5., §18 odst. 1 a §16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 4.020,- Kč a paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 75,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné usnesení, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 24. listopadu 2004
Vít Jakšič,v.r.
předseda senátu