ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.109.2004.1
sp. zn. 33 Odo 109/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr.Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně B. I., s.r.o., zastoupené, advokátkou, proti žalované V. N., o zaplacení 3 988 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 11 C 109/2003, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. října 2003 č. j. 17 Co 352/2003-29, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. října 2003, č. j. 17 Co 352/2003-29, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. července 2003, č.j. 11 C 109/2003-15, v odvoláním napadeném výroku, jímž bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobci na nákladech řízení částku 5 250 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. H. R., advokátky se sídlem v P. 1, J. 31. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž přibližuje své nepříznivé osobní a finanční poměry a vyjadřuje názor, že byla potrestána již tím, že musela žalobkyni zaplatit smluvní pokutu. Rozhodnutí, podle něhož má zaplatit žalobkyni rovněž náklady řízení nepovažuje za spravedlivé.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (srov. §10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu legitimovaným subjektem (žalovanou), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Vzhledem k tomu, že usnesení, jímž byl odvolacím soudem potvrzen rozsudek soudu prvého stupně ve výroku o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto), lze přípustnost dovolání, které směřuje proti takovému rozhodnutí, uvažovat pouze z pohledu ustanovení §239 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu.
Podle ustanovení §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( §107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1, b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka (107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
Jak je ze shora citovaného ustanovení §239 o. s. ř. zřejmé, případ, kdy odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení (tak, jak tomu bylo v posuzovaném případě), není v tomto ustanovení uveden. Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný; dovolací soud proto takové dovolání bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.), aniž se jím mohl zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 2. března 2004
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu