Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2004, sp. zn. 33 Odo 1099/2004 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1099.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1099.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1099/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně S. ž. d. c., s. o., proti žalovanému J. J., o zaplacení 2.712,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Opavě pod sp. zn. 7 C 108/2003, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2003, č. j. 42 Co 143/2004-36, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Opavě rozsudkem pro zmeškání ze dne 10. září 2003, č.j. 7 C 108/2003-21, uznal žalovaného povinným do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2.712,- Kč s 6,5% úrokem z prodlení od 15. 4. 2002 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku soud prvního stupně usnesením ze dne 13. února 2004, č. j. 7 C 108/2003-31, odmítl pro opožděnost. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. dubna 2004, č.j. 42 Co 143/2004-36, usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 13. února 2004, č.j. 7 C 108/2003-31, k odvolání žalovaného jako správné potvrdil. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž vyjadřuje nesouhlas s tímto rozhodnutím, rozvádí své názory na přístup dopravců k osobám požívajícím slevy jízdného a kritizuje postup při doručování zásilek pro zdravotně postižené občany. Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným), není však v dané věci přípustné. Vzhledem k tomu, že usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl odvolání žalovaného, není rozhodnutím ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto), lze přípustnost dovolání, které směřuje proti takovému rozhodnutí, uvažovat pouze z pohledu ustanovení §239 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu. Podle §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Podle §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1, b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Podle §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a). Jak je ze shora citovaného ustanovení §239 o. s. ř. zřejmé, případ, kdy odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl odvolání účastníka řízení – tak, jak tomu bylo v posuzovaném případě - není v tomto ustanovení uveden. Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Dovolací soud proto dovolání žalovaného bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.), aniž se jím mohl zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 25. října 2004 JUDr. Ivana Zlatohlávková,v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/25/2004
Spisová značka:33 Odo 1099/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1099.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20