ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1303.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1303/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně V. B., proti žalované A. R., o zaplacení částky 109.841,25 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 98/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. srpna 2002, č. j. 40 Co 256/2002-134, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 8. 2002, č. j. 40 Co 256/2002-134, zrušil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 12. 1. 2001, č. j. 22 C 98/2000-49, v části, jíž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 109.841,25 Kč a rozhodnuto bylo o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou; v uvedeném rozsahu pak řízení zastavil. Současně rozhodl ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Rozhodnutí odvolacího soudu reflektovalo skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení o odvolání, které proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná, vzala žalobu vůči této žalované zpět.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně prostřednictvím J. J., bytem v L., N. s. 208, jíž dne 11. 10. 2002 udělila plnou moc k zastupování „ve všech úředních jakož i právních věcech“, dovolání. Uvedla, v něm, že ke zpětvzetí žaloby došlo pod psychickým nátlakem ze strany žalované; zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu nemajetnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že v posuzované právní věci brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel, jenž je fyzickou osobou, která nemá právnické vzdělání, zastoupen advokátem nebo notářem; dovolání musí být tímto kvalifikovaným zástupcem sepsáno (srov. §241 odst. 1, 4 o. s. ř.).
Ustanovení §241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podala žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, aniž by při tomto úkonu byla zastoupena advokátem, a nebylo ani prokázáno, resp. tvrzeno, že by sama měla právnické vzdělání. Poté, kdy Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. 6. 2003, č. j. 22 C 98/2000-161, zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro zastupování v dovolacím řízení, vyzval ji následně usnesením ze dne 18. 8. 2003, č. j. 22 C 98/2000-165, aby si ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení zvolila pro dovolací řízení advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala dovolání. Zároveň ji poučil, že řízení bude zastaveno, jestliže výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 18. 10. 2004, dosud však výzvě nevyhověla.
Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně jako dovolatelka nesplnila zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 a §241 odst. 2 o. s. ř. neodstranila; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. za situace, kdy žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 16. prosince 2004
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu