Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.03.2004, sp. zn. 33 Odo 134/2004 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.134.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.134.2004.1
sp. zn. 33 Odo 134/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce m. Ž. n. S., proti žalované S. spol. s r. o., o zaplacení částky 213.360,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 11 C 118/97, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2001, č. j. 37 Co 237/99 - 41, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 24. února 1999, č. j. 11 C 118/97 - 29, zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 213.360,- Kč s 21% úroky z prodlení od 1. 2. 1997 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. května 2001, č. j. 37 Co 237/2001 - 41, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 213.360,- Kč s 21% úroky z prodlení od 1. 2. 1997 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozovala výslovně z ustanovení „§237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.“ (zřejmě míněn zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění jeho novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb.). Namítala, že napadené rozhodnutí „vychází z nesprávného právního názoru“, kterým je otázka výkladu dobrovolnosti jako jednoho z pojmových znaků darovací smlouvy. Navrhla rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001). Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí také posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněné pod R 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 24. února 1999, musel odvolací soud odvolání proti němu projednat a rozhodnout podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před 1. lednem 2001 (viz část dvanáctá, hlava první, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.). Za tohoto stavu je třeba i v dovolacím řízení postupovat podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 (dále jeno. s. ř.“). Nejvyšší soud se následně zabýval otázkou včasnosti podaného dovolání. Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 1. a 6. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Písemnosti, které byly soudem odeslány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2001) se adresátům doručí podle dosavadních právních předpisů. Protože stejnopisy rozsudku odvolacího soudu byly účastníkům odeslány až po 1. 1. 2001, platí pro doručování tohoto rozsudku ustanovení občanského soudní řádu ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jeno. s. ř. po novele“). Jak vyplývá z obsahu spisu, byl rozsudek odvolacího soudu žalobci i žalované doručen zákonem předepsaným způsobem dne 29. srpna 2001. Téhož dne tudíž citované rozhodnutí nabylo právní moci. Jelikož konec jednoměsíční lhůty k podání dovolání připadl na sobotu 29. září 2001, byl posledním dnem uvedené lhůty ve smyslu §57 odst. 2 o. s. ř. nejblíže následující pracovní den, a to pondělí dne 1. říjen 2001. Bylo-li dovolání podáno osobně u soudu prvního stupně až dne 11. října 2001 (viz otisk podacího razítka na čl. 44 spisu), stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že písemné vyhotovení napadeného rozsudku neobsahovalo poučení o tom, za jakých podmínek (a v jaké lhůtě) lze proti němu podat dovolání, neboť v žádném ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 nebyla stanovena povinnost soudu poučit účastníky o možnosti podat dovolání (viz. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. září 1999, sp. zn. 23 Cdo 1350/99, ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 23. února 2000, sp. zn. II. ÚS 576/99; shodně též usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 28. listopadu 1997, sp. zn. III. ÚS 312/97, uveřejněné pod č. 21 ve svazku 9 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, str. 463). Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. jako opožděné odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., a ze situace, kdy žalobci podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo proti žalované, která podáním opožděného dovolání zavinila jeho odmítnutí. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 15. března 2004 JUDr. Blanka Moudrá,v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/15/2004
Spisová značka:33 Odo 134/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.134.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20