Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.05.2004, sp. zn. 33 Odo 354/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.354.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.354.2004.1
sp. zn. 33 Odo 354/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Vladimíra Velenského v právní věci žalobkyně R. P., a. s., zastoupené, advokátkou, proti žalovanému MUDr. J. H. – O. C., o zaplacení částky 73.500,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 88/97, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2002, č. j. 23 Co 385/2002-92, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 23. května 2002, č. j. 7 C 88/97-71, ve znění opravného usnesení ze dne 1. srpna 2002, č. j. 7 C 88/97-87, výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 73.500,- Kč, a výrokem II. rozhodl o nákladech řízení. Žalovaný podáními, která soudu prvního stupně došla dne 9. 7. 2002 a 16. 8. 2202, navrhl mimo jiné opravu odůvodnění zamítavého výroku rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé, neboť nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně. Soud prvního stupně usnesením ze dne 1. srpna 2002, č. j. 7 C 88/97-88, návrhu žalovaného na opravu odůvodnění výroku I. rozsudku soudu prvního stupně nevyhověl a věc ve smyslu §165 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), předložil odvolacímu soudu, aby o opravě rozhodl s konečnou platností. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2002, č. j. 23 Co 385/2002-92, návrhu žalovaného na opravu odůvodnění výroku I. rozsudku soudu prvního stupně nevyhověl, neboť závěr o nedostatku aktivní legitimace nepovažoval za skutková zjištění soudu (jedině jichž se může oprava týkat), nýbrž za právní posouzení, u něhož oprava podle §165 o. s. ř. nepřichází vůbec v úvahu. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 6. ledna 2003 osobně u soudu prvního stupně dovolání, v němž vyslovil nesouhlas s postupem Městského soudu v Praze, který dovoláním napadeným usnesením „nevyhověl“ jeho návrhu na opravu odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Podle názoru dovolatele přísluší odvolacímu soudu přezkoumávané rozhodnutí pouze potvrdit, změnit nebo zrušit. Navrhl proto napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně se závazným názorem, že tento soud je povinen provést opravu odůvodnění svého rozhodnutí ve smyslu §165 o. s. ř. vypuštěním části textu podle návrhu žalovaného. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), se dále zabýval otázkou jeho přípustnosti. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). V posuzovaném případě žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo ve smyslu §165 odst. 2 o. s. ř. s konečnou platností rozhodnuto o návrhu na opravu odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a v §239 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nemůže být v tomto případě založena z toho důvodu, že usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a a §239 o. s. ř., protože nejde o žádný z případů, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni v této fázi řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo, nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. května 2004 JUDr. Blanka Moudrá,v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/27/2004
Spisová značka:33 Odo 354/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.354.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20