ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.154.2004.1
sp. zn. 4 Tz 154/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 27. října 2004 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. D., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 52 T 69/2002, a podle §268 odst. 2 tr. ř. a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 52 T 69/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §340b odst. 1 a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. D.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 52 T 69/2002, byl obviněný V. D. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 18. 4. 2002 v době kolem 1.30 hod. v P., P. n., po vytlačení okna, s úmyslem odcizit věci, vnikl do jídelny Ústavu pro péči o matku a dítě v P. – P., kde si připravil k odcizení 38 ks tyčinek Ledové kaštany za 317,70 Kč, 59 ks tyčinek Kofila za 415,40 Kč, 57 ks tyčinek Milena za 289,30 Kč, 45 ks tyčinek Banánek v čokoládě za 287, 60 Kč, 37 ks sušenek Tatranky za 229,40 Kč, 21 ks Lázeňské trojhránky za 151,- Kč, 30 ks Kinder vejce za 481,80 Kč, 24 ks bonbony Tic Tac Strong za 210,70 Kč, 24 ks bonbony Tic Tac pomeranč za 210,70 Kč, 26 ks Orbit máta za 210,90 Kč, 23 ks žvýkaček Winterfresh cool za 206,80 Kč, 19 ks žvýkaček Winterfresh sweet za 170,80 Kč, 28 ks žvýkaček Airwawes za 304,90 Kč, 30 ks žvýkaček Orbit lemon za 200,10 Kč, 29 ks žvýkaček Orbit jahoda za 235,20 Kč, 27 ks žvýkaček Orbit speermint za 242,70 Kč, 40 ks tyčinek Deli oříšek za 221,20 Kč, 19 ks tyčinek Deli rozinky za 105,10 Kč, 13 ks sušenek KitKat za 78,- Kč, tedy věci v celkové hodnotě 4.669,30 Kč ke škodě Ústavu pro péči o matku a dítě v P. – P., přičemž byl zadržen Policií ČR. Tohoto jednání se obviněný dopustil přesto, že byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. 5 T 74/2000, pravomocným dne 11. 1. 2001, pro trestné činy krádeže dle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení dle §182 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s dohledem, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
Za to byl obviněnému v sazbě §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. b) tr. ř. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Předmětný trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 22. 5. 2002, právní moci nabyl dne 31. 5. 2002.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 52 T 69/2002, byl obviněnému podle §45a odst. 4 tr. zák. za použití §340b odst. 1 tr. ř. přeměněn trest obecně prospěšných prací v délce 300 hodin z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 52 T 69/2002, na trest odnětí svobody v trvání 150 dnů, pro jehož výkon byl obviněný podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 7. 2004.
Proti citovanému usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. D. Vytýká v ní, že tímto usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §45a odst. 4 tr. zák.
Ve svém mimořádném opravném prostředku poukázal ministr spravedlnosti na skutečnost, že samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 napadeným usnesením přeměnila trest obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, ačkoliv v době vydání napadeného usnesení již trest obecně prospěšných prací neexistoval, protože byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 6 T 22/2003, zrušen ve výroku o vině i ve výroku o trestu. Tato skutečnost přitom mohla být samosoudkyní zjištěna ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 6 T 22/2003, který byl použit jako důkaz listinné povahy ve veřejném zasedání konaném dne 22. 6. 2004.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. D. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pobyla podkladu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle ustanovení §340b odst. 1 tr. ř. o přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.
Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 se citovanými zákonnými ustanoveními důsledně neřídila.
Jak je již výše uvedeno, samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 vydala dne 14. 5. 2002 pod sp. zn. 52 T 69/2002, trestní příkaz, jímž uznala obviněného V. D. vinným pokusem trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 tr. zák. a §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., za což mu uložila trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.
Podle usnesení ze dne 14. 4. 2003, sp. zn. 52 T 69/2002, byl výkon tohoto trestu nařízen dle §336 odst. 2 tr. ř., přičemž místem výkonu práce byla určena firma MKC – M. M. K., P., S., pro níž měl obviněný konat pomocné úklidové a zahradnické práce.
Ze zprávy této firmy ze dne 18. 11. 2003 a zprávy asistentky Probační a mediační služby ČR, středisko Praha 4 ze dne 21. 4. 2004 však vyplynulo, že obviněný z uloženého trestu dosud nic nevykonal.
Tato okolnost vedla samosoudkyni k nařízení veřejného zasedání dle §340b odst. 1 tr. ř., v němž hodlala rozhodnout o přeměně trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody.
Součástí přípravy na veřejné zasedání bylo i opatření samosoudkyně, jímž vyžádala nový opis rejstříku trestů obviněného, z něhož mohla zjistit, že obviněný V. D. byl znovu odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 6. 3. 2003 pod sp. zn. 6 T 22/2003 pro m.j. majetkovou trestnou činnost kvalifikovanou dle §247 odst. 1 a §257 odst. 1 tr. zák., za což mu byl uložen trest odnětí svobody (v rejstříku trestů nesprávně označen jako souhrnný), když současně byl zrušen trest uložený trestním příkazem (v rejstříku trestů vadně uvedeno, že jde o trest uložený rozsudkem) ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 52 T 69/2002 (viz č. l. 63 spisu).
Z referátu samosoudkyně, jímž nařídila na den 22. 6. 2004 ve věci veřejné zasedání, je zřejmé, že současně vyžádala přiložení spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 6 T 22/2003. Z protokolu o veřejném zasedání (č. l. 69 spisu) nadto vyplývá, že samosoudkyně při tomto jednání provedla důkaz přečtením obsahu tohoto spisu.
Je otázkou, jakou pozornost tomuto důkazu samosoudkyně věnovala, neboť nemohla přehlédnout, že právě citovaným rozsudkem byl dne 6. 3. 2003 podle §37a tr. zák. zrušen výrok o vině a trestu v trestním příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 4. 2002, sp. zn. 52 T 69/2002, obviněný byl nově uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák., jehož dílčím útokem bylo právě jednání, za něž byl obviněný původně odsouzen ve věci sp. zn. 52 T 69/2002. Za to mu byl nově uložen společný trest dle §37a tr. zák. v délce deseti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.
Je tedy zřejmé, že v době, kdy samosoudkyně nařizovala veřejné zasedání dle §340b odst. 1 tr. ř., a poté přeměňovala trest obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody dle zásad stanovených v §45a odst. 4 tr. zák., neexistoval již zákonný podklad k tomuto procesnímu postupu, t. j. trestní příkaz ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 52 T 69/2002. Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 tak porušila zákon jednak v ustanovení §340b odst. 1 tr. ř., neboť pro nařízení veřejného zasedání neexistovaly zákonné předpoklady, a jednak v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť nezjistila skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a který byl nezbytný pro její rozhodnutí, a tato nedostatečně provedená skutková zjištění se promítla i do vadného a neadekvátního hodnocení provedených důkazů.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyslovil Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 52 T 69/2002, a v řízení, které mu předcházelo byl porušen zákon v ustanoveních §340b odst. 1 a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. D. Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á