ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.160.2004.1
sp. zn. 4 Tz 160/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného D. Š., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. října 2002, čj. 7 T 99/2002-86, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř., takto:
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. října 2002, čj. 7 T 99/2002-86, byl v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, které mu předcházelo v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., porušen zákon v neprospěch obviněného D. Š.
Tento trestní příkaz se v celém rozsahu zrušuje.
Dále se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. října 2002, čj. 7 T 99/2002-86, byl obviněný D. Š. uznán vinným (společně s obviněnou I. H.) trestným činem krádeže spáchaným ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 k §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., dílem ve stadiu pokusu a dílem dokonaným, na tom skutkovém základě, že dne 23. 7. 2002 v době od 23.00 hod. do 0.00 hod. v P., v ulici S. před domem č. 0, zatímco spoluobviněná hlídala, vyháčkováním dveří pomocí provázku vnikl do vozidla tov. zn. Škoda Favorit a ke škodě Policie ČR SKPV Obvodního ředitelství Praha 6 z něj odcizil ovládací panel a sluchátko služební radiostanice zn. Matra v hodnotě 12.500,- Kč, a dne 24. 7. 2002 okolo 0.00 hod. v P., S. ulici před domem č. 0, zatímco obviněná H. hlídala, opět vyháčkováním dveří pomocí provázku vnikl do osobního motorového vozidla tov. značky Fiat Punto, mezinárodní poznávací značky, státní poznávací značky, z něhož se ke škodě jeho majitele pokusil odcizit autorádio zn. Blaupunkt v hodnotě 10.500,- Kč, přičemž byl zadržen hlídkou Policie ČR, a to přesto, že byl odsouzen pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 48/2002, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. Za to mu byl podle §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. (správně mělo být ještě uvedeno ustanovení §247 odst. 1 tr. zák.) uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, přičemž současně mu byly uloženy přiměřené povinnosti, a to vyvinout potřebnou součinnost s místně příslušným úřadem práce za účelem získání stálého zaměstnání či podrobení se rekvalifikaci. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 23. 6. 2003 a právní moci nabyl dne 2. 7. 2003.
Proti tomuto pravomocnému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. Š. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 vytýká, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím v §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Ministr spravedlnosti uvádí, že v době vydání napadeného trestního příkazu muselo být samosoudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2 známo předchozí odsouzení obviněného trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 29 T 48/2002, kterým byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tato skutečnost vyplývala ze spisového materiálu, neboť tento trestní příkaz byl zmíněn ve výpisu z rejstříku trestů, v odůvodnění obžaloby a navíc je ve spise založen na č. l. 75. Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 si přesto, že tímto rozhodnutím byl uložen trest obecně prospěšných prací, neověřila zda došlo k nařízení výkonu tohoto trestu a zda byl následně vykonán a celková výměra uloženého a dosud nevykonaného trestu obecně prospěšných prací tak činí 800 hodin. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon ve vytýkaném rozsahu v neprospěch obviněného D. Š., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle §36 věty první tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1, věty prvé, tr. zák. trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Citovanými ustanoveními trestního zákona a trestního řádu se Obvodní soud pro Prahu 2 neřídil. Při vydání napadeného trestního příkazu již existoval pravomocný trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. února 2002, čj. 29 T 48/2002-55, jímž byl obviněný D. Š. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., za který mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Toto odsouzení vyplývalo ze skutečností uvedených ve stížnosti pro porušení zákona a bylo známo samosoudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2, což je zřejmé z výroku o vině jí vydaného trestního příkazu. Z obsahu trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 29 T 48/2002 pak bylo možno zjistit, že s výkonem trestu obecně prospěšných prací, uloženého tímto soudem, nebylo do dne vydání napadeného trestního příkazu vůbec započato.
Pokud Obvodní soud pro Prahu 2 za uvedených okolností uložil obviněnému D. Š. dalších 400 hodin obecně prospěšných prací, bez zjištění, zda dříve uložený trest obecně prospěšných prací byl již vykonán, nesplnil především povinnost vyplývající z ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., když požadavek na řádné zjištění skutkového stavu a odpovědné zhodnocení důkazů, se nepochybně vztahuje i na prověření osoby obviněného, včetně jeho kriminální minulosti, neboť poznatky v daném směru přímo ovlivňují druh a výměru trestu a překročením povolené výměry trestu přímo porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. Vzhledem k tomu, že takto uložený trest je nutno vždy posuzovat jako trest, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, byla stížnost pro porušení zákona shledána přípustnou podle §266 odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. Š. v ustanoveních uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, včetně všech dalších rozhodnutí, na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušení, pozbyla podkladu a Obvodnímu soudu pro Prahu 2 podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Konkrétně to znamená, že tento soud znovu rozhodne o obžalobě státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2002, sp. zn. 2 Zt 461/2002. Shledá-li obviněného opět vinným, uloží mu trest za dodržení zásady uvedené v ustanovení §36 tr. zák. Pro úplnost je na místě ještě připomenout rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 11. 2002, sp. zn. 15 T 90/2002, založený pod č. l. 65 v trestním spise Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 29 T 48/2002, jímž bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu obviněnému D. Š. Na podkladě údajů obsažených ve zmíněných trestních spisech bude třeba posoudit případné vztahy souhrnnosti a při rozhodování o trestu k nim rovněž vzít zřetel. V této souvislosti se Obvodnímu soudu pro Prahu 2 zároveň připomíná, že je vázán právním názorem zde Nejvyšším soudem vyjádřeným (§270 odst. 4 tr. ř.), jakož i zásadou vyplývající z ustanovení §273 věty první tr. ř., tj. vyslovil-li Nejvyšší soud, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, nestanoví-li zákon jinak, není stížnost pro porušení zákona přípustná (§266 odst. 1, věta druhá, tr. ř.).
V Brně dne 30. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Juraj M a l i k