infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.03.2004, sp. zn. 4 Tz 35/2004 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.35.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.35.2004.1
sp. zn. 4 Tz 35/2004 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. března 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Š., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Š. Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Karviné se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 4 T 67/2003, byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil jednáním v době od měsíce března 1999 do 25. 4. 2003, za což byl podle §213 odst. 2, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. Š. doručen dne 11. 7. 2003 a právní moci nabyl dne 22. 7. 2003. Trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil jednáním v době od 1. 7. 2002 do 12. 8. 2003, za což byl podle §213 odst. 2, §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 280 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. Š. doručen dne 15. 9. 2003 a právní moci nabyl dne 24. 9. 2003. Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. Š. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 a §314e odst. 1 tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresnímu soudu v Karviné před vydáním napadeného trestního příkazu nic nebránilo, pokud by náležitě prověřil osobní poměry obviněného M. Š., zjistit jeho předchozí odsouzení trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 4 T 67/2003, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, jakož i skutečnost, že obviněný uloženou sankci ani z části nevykonal. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. Š. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl. Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin. V případě projednávané trestní věci byl obviněný M. Š. nejprve odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 4 T 67/2003, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 280 hodin. Jak vyplývá z vyjádření Probační a mediační služby, střediska Havířov, ze dne 20. 10. 2003, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. ke dni 1. 9. 2002, obviněný M. Š. ještě nezačal s výkonem trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 4 T 67/2003. Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému M. Š. trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, ve výměře 280 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 4 T 67/2003, přesahoval právě o 280 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin. Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Karviné trestním příkazem ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací ve vztahu k obviněnému M. Š. Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 162/2003, dále vyplývá, že Okresní soud v Karviné v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to zejména trestní spis Okresního soudu v Příbrami týkající se předchozí trestné činnosti obviněného M. Š. Okresní soud v Karviné tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Š. Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu. Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř. Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba. V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 280 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 1 T 162/2003, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Š., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Karviné, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž při rozhodování o trestu obviněného M. Š. aby respektoval zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. Š., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. března 2004 Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/18/2004
Spisová značka:4 Tz 35/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.35.2004.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20