ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.9.2004.1
sp. zn. 4 Tz 9/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. března 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. Z., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 4. 2002 sp. zn. 2 T 33/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Trestním příkazem Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 4. 2002 sp. zn. 2 T 33/2002 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Z.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Přerově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 4. 2002 sp. zn. 2 T 33/2002 byl P. Z. odsouzen pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 5. 11. 2001 kolem 16.00 hod. odebral v L., okres P., ve skladu firmy F. s. r. o. se sídlem P., U T., celkem 150 m² lepenky GLASBIT v hodnotě 11.925,50 Kč již s úmyslem tuto nezaplatit, a to na základě dodacího listu, který podepsal jako zaměstnanec firmy Z., s. r. o. se sídlem P., Z. M., falešným jménem Ž..
Za to mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, a dále bylo rozhodnuto o náhradě škody. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 27. 6. 2002.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. Z. V této vytýká porušení zákona v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
P. Z. byl totiž kromě výše citovaného trestního příkazu odsouzen též trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2001 sp. zn. 6 T 144/2001 pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 10. 4. 2001 v O., na ulici S. N., v půjčovně H. J. uzavřel s firmou Z. J. se sídlem v O., ul. S. N., nájemní smlouvu, na základě které převzal jako nájemce do užívání bourací kladivo zn. HILTI typ TE 905 v hodnotě 68.000,- Kč, bourací kladivo zn. HILTI typ TE 75 v hodnotě 32.000,- Kč, sekáč špičatý zn. HILTI typ TE-S-SM 50 v hodnotě 1.700,- Kč, sekáč plochý zn. HILTI typ TE-S-FM 50 v hodnotě 1.700,- Kč, sekáč špičatý zn. HILTI typ TE-Y-KSM 36 v hodnotě 1.400,- Kč a sekáč špičatý zn. HILTI typ TE-Y-KFM 50 v hodnotě 1.600,- Kč s tím, že pronajaté věci vrátí do 13. 4. 2001, což však neučinil a se všemi věcmi naložil blíže nezjištěným způsobem, přičemž nereagoval na výzvy k vrácení pronajatých věcí a firmě Z. J. tak způsobil škodu v celkové výši 106.400,- Kč. Za toto jednání byl obviněnému P. Z. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin a též bylo rozhodnuto o náhradě škody. Trestní příkaz mu byl doručen dne 15. 12. 2001 a nabyl právní moci dne 28. 12. 2001.
Podle zprávy Probační a mediační služby České republiky, střediska Přerov ze dne 3. 2. 2003 obviněnému dosud nebyl nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací, které mu byly uloženy trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2001 sp. zn. 6 T 144/2001 a tudíž tento trest ani z části nevykonal.
Stěžovatel je toho názoru, že jestliže obviněný spáchal trestnou činnost, za níž byl stíhán v trestní věci Okresního soudu v Přerově dne 5. 11. 2001, tedy dříve než mu byl dne 15. 12. 2001 doručen trestní příkaz Okresního soudu v Olomouci, měl mu být uložen souhrnný trest a nikoli další trest samostatný.
Taktéž v době kdy v napadené trestní věci soud ukládal obviněnému trest obecně prospěšných prací ve výši 400 hodin, nebyl trest stejného druhu uložený obviněnému Okresním soudem v Olomouci ve výši 360 hodin vykonán, ani nebyl zahájen jeho výkon. Uložením uvedených trestů v celkové výši 760 hodin byla překročena nejvyšší možná výměra stanovená zákonem pro tento druh trestu v §45a odst. 1 tr. zák. V obou uvedených směrech tak byl obviněný poškozen.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vytýkané porušení zákona vyslovil, napadený trestní příkaz zrušil ve výroku o trestu a poté postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Z obsahu spisů a trestních příkazů Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 4. 2002 sp. zn. 2 T 33/2002 a Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2001 sp. zn. 6 T 144/2001 vyplývá, že trestné činy podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., jež obviněný P. Z. spáchal a byl za ně odsouzen, jsou vůči sobě ve vztahu vícečinného souběhu. Rozhodující skutečností vytvářející hranici mezi souběhem a recidivou zde byl okamžik doručení trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 6 T 144/2001 obviněnému, k čemuž došlo dne 15. 12. 2001 (viz §314e odst. 5 tr. ř.). Oba výše zmíněné trestné činy byly obviněným spáchány před tímto datem, a to ve dnech 5. 11. 2001 a 10. 4. 2001.
Je proto třeba souhlasit se stížností pro porušení zákona, že Okresní soud v Přerově měl obviněnému P. Z. uložit za oba trestné činy souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák., za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci, a nikoliv další samostatný trest obecně prospěšných prací.
Důsledkem tohoto postupu pak je i skutečnost, že postupným uložením dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 360 a 400 hodin, aniž by z prvního trestu měl obviněný cokoliv vykonáno, došlo k překročení nejvyšší přípustné hranice pro tento druh trestu (400 hodin) obsažené v ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. Podle §36 tr. zák. je tuto maximální výměru trestu nutné respektovat také tehdy, jestliže soud obviněnému ukládá stejný druh trestu, který mu již byl dřívějším rozhodnutím soudu uložen a on jej dosud nevykonal anebo jej vykonal jen zčásti.
Shora konstatovaná pochybení jsou důsledkem nedbalého postupu Okresního soudu v Přerově, když tento se při svém rozhodnutí opíral o téměř tři měsíce starý opis z rejstříku trestů obviněného P. Z. (viz č. l. 55 spisu), v němž odsouzení Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. 6 T 144/2001 ještě nebylo zaevidováno, namísto toho, aby si před vydáním trestního příkazu opatřil opis nový. Pokud by tak učinil, lze předpokládat, že by se o předchozím odsouzení obviněného dověděl, neboť trestní list byl podle referátu na rejstřík trestů od Okresního soudu v Olomouci odeslán dne 18. 2. 2002. Postup Okresního soudu v Přerově je tak zatížen i porušením ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť ve věci učinil meritorní rozhodnutí na podkladě nedostatečných důkazů a tím i nesprávného skutkového zjištění.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Přerově byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Z. v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak byl tento trestní příkaz zrušen, a to v celém rozsahu, když postup navrhovaný ve stížnosti pro porušení zákona (zrušit pouze výrok o trestu) nebylo možné akceptovat z již vícekrát judikovaných důvodů spočívajících v tom, že výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Zároveň byla zrušena i všechna ostatní rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud učiněnou změnou pozbyla podkladu. Poté byla věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Přerově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že ve věci obviněného P. Z. bude nově meritorně rozhodnuto, když před tím si soud opatří nový opis z rejstříku trestů obviněného a bude vycházet z aktuálního skutkového a právního stavu. Okresní soud přitom nesmí opomenout, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného a podle §270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. března 2004
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec