ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1009.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1009/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. října 2004 o dovolání obviněného L. T., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 7To 499/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 5T 109/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, byl obviněný L. T. spolu s obviněným M. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 8. 11. 2000, sp. zn. 5 T 109/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 4. 2001, sp. zn. 7To 499/2003, kterým byl obviněný L. T. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců nepodmíněně, jakož i další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
Proti rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, podal obviněný L. T. odvolání. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 7 To 499/2003, zamítl odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané odvolání.
Proti tomuto usnesení podal obviněný L. T. prostřednictvím obhájkyně JUDr. J. F. dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obviněný se domnívá, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 7 To 499/2003, bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Obviněný tvrdí, že mu bylo rozhodnutí soudu prvního stupně doručeno dne 19. 5. 2003 a dne 23. 5. 2003 podal odvolání proti tomuto rozhodnutí. Odvolání tedy podle jeho názoru nebylo podáno opožděně a soud druhého stupně pochybil, když odvolání zamítl podle §253 tr. ř. jako podané opožděně.
Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 7 To 499/2003. Současně souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že podle dodejky založené v trestním spisu byl rozsudek Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, obviněnému L. T. doručen dne 14. 5. 2003, pokud je tedy tento údaj správný, bylo odvolání podle ní podáno opožděně. Vzhledem k tvrzení dovolatele nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud učinil dotaz u doručovací pošty P. ohledně správného data doručení rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud pošta P. potvrdí doručení rozsudku rozsudek Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, obviněnému L. T. dne 19. 5. 2003, nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 7To 499/2003, a přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Jinak navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně souhlasila s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací podle §265c tr. ř. nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a zjistil, že dovolání je přípustné, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno včas, oprávněnou osobou, u příslušného soudu a dovolání obsahuje obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud zjistil, že v trestním spisu sp. zn. 5T 109/2000 se nachází dodejky potvrzující doručení rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, obviněnému L. T. dne 14. 5. 2003 a jeho obhájkyni dne 5. 5. 2003. Předseda senátu Nejvyššího soudu provedl v souladu s ustanovením §265o odst. 2 tr. ř. šetření týkající se správnosti data doručení rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, obviněnému L. T. Nejvyšší soud učinil dotaz na doručovací poštu P., P., A. s. 23, ohledně skutečného data doručení rozhodnutí soudu prvního stupně obviněnému L. T.
Z výsledků šetření je zřejmé, že rozsudek Okresního soudu Plzeň – město ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 5T 109/2000, byl obviněnému L. T. doručen dne 14. 5. 2003, tedy v den, který je uveden na dodejce založené v trestním spisu. Lhůta pro podání odvolání podle §248 odst. 1, 2 tr. ř. uplynula dne 22. 5. 2003. Odvolání podané osobně obviněným dne 23. 5. 2003 u Okresního soudu Plzeň – město bylo proto podáno opožděně a Krajský soud v Plzni nepochybil, když odvolání obviněného zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako odvolání podané opožděně.
Nejvyšší soud České republiky shledal, že napadené rozhodnutí netrpí vytýkanou vadou, a proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. října 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek