ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1327.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1327/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. listopadu 2004 o dovolání podaném obviněným J. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2004, sp. zn. 7 To 30/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 97/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. 14 T 97/2000, byl obviněný J. S. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil tím, že „dne 28. 8. 2000 kolem 21.45 hodin v P., R. ulice č. 10 přišel do restaurace U D., kde se v té době nacházelo asi 20 osob, na podlahu rozlil benzín a tento zapálil, přičemž svým jednáním způsobil škodu na vybavení restaurace ve výši 7.515,- Kč ke škodě majitelky restaurace H. H.“. Za tyto trestné činy mu byl podle §213 odst. 3 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti jednoho měsíce, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, a podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 2 T 82/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo současně rozhodnuto o náhradě škody.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 2. 2004, sp. zn. 7 To 30/2004, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný J. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Dovolatel uvedl, že jediné, čeho se dopustil, je skutečnost, že kanystr s benzínem donesl do restaurace. Benzín nerozléval ani nezapálil. Vyslovil přesvědčení, že poškozená H. H. nevypovídala pravdu a způsobená škoda byla mnohem nižší. Soudy obou stupňů vycházely z výpovědi poškozené, celou věc nesprávně posoudily po skutkové stránce a v důsledku toho došly i k nesprávnému právnímu závěru, neboť uznaly obviněného vinným trestnými činy, kterých se nedopustil. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a rozhodl o zproštění obviněného obžaloby, případně aby vrátil věc soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. vyslovil názor, že dovolatel brojí proti hodnocení důkazů soudy a namítá, že se skutku popsaného ve výroku o vině nedopustil. Tyto námitky skutkového charakteru se však obsahově nekryjí s formálně deklarovaným dovolacím důvodem, proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal splnění podmínek přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Jako další bylo proto třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jeho prostřednictvím se tedy lze domáhat nápravy právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je přitom povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Jak bylo uvedeno výše, dovolatel ve svých námitkách připustil pouze skutečnost, že kanystr s benzínem donesl do restaurace, a popřel, že by benzín rozléval a zapálil. Dále zpochybnil výši způsobené škody a výpověď poškozené, a uzavřel, že soudy uznaly obviněného vinným trestnými činy, kterých se nedopustil. Nejvyšší soud shledal, že takto formulované dovolací námitky obviněného směřují do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení a nelze je z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyložen shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Nesprávnost právního závěru o vině trestným činem je totiž dovolatelem shledávána výlučně jako důsledek nesprávného posouzení věci po stránce skutkové. V řízení o dovolání Nejvyšší soud nemůže měnit skutková zjištění soudu prvního resp. druhého stupně, neboť není další pravidelnou instancí přezkoumávající správnost a úplnost zjištění skutkového stavu věci. Pokud soudy obou stupňů dospěly k závěru, že obviněný „na podlahu rozlil benzín a tento zapálil …“, je Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení povinen vycházet z takto popsaného skutkového stavu věci, přičemž prosazení jiného průběhu skutku (odpovídajícího tvrzení dovolatele, že benzín do restaurace pouze donesl), není možné prostřednictvím žádného z taxativně vymezených dovolacích důvodů. Je zřejmé, že posuzované dovolání neobsahuje konkrétní námitku nesprávného hmotně právního posouzení skutku popsaného v rozhodnutích soudů obou stupňů.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. listopadu 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová