ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1339.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1339/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. prosince 2004 o dovolání, které podal obviněný D. X. V., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. 5 To 168/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 230/99, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 3 T 230/99, byl obviněný D. X. V. uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle §150 odst. 1 tr. zák. , kterého se dopustil tím, že „dne 30. 9. 1999 kolem 10:35 hodin, v P., ul. V, ve V. t. nabízel v prodejním stánku majitele H. Q. N. ke koupi 12 párů obuvi neoprávněně označených ochrannou známkou Cat a Caterpillar, přičemž vzhledem k výši prodejní ceny mu muselo být zřejmé, že se nejedná o originální výrobky“. Za tento trestný čin mu byl podle §150 odst. 1 tr. zák. a §53 odst. 1, 3 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře deseti tisíc Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v délce jednoho měsíce.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. 5 To 168/2004, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný D. X. V. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Dovolatel podle svého vyjádření směřoval mimořádný opravný prostředek proti výroku o vině i trestu, svými námitkami však zpochybnil výhradně rozhodnutí o druhu a výši trestu. Soudy se podle jeho názoru důsledně nezabývaly všemi okolnostmi rozhodnými pro výrok o druhu a výši trestu, zejména nezohlednily, že obviněný je cizí státní příslušník. Uložení peněžitého trestu bude zaznamenáno v jeho rejstříku trestů, v důsledku čehož mu zanikne možnost obdržet dlouhodobé vízum a bude muset opustit území České republiky. Za dostatečný a přiměřený považoval trest obecně prospěšných prací, který by pro něho neměl tak závažné následky. Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a aby vrátil věc k novému projednání, aniž by specifikoval do jakého stadia řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání. Podle jeho názoru námitky vytýkající nepřiměřenost uloženého trestu nenaplňují citovaný dovolací důvod ani jiný zákonný důvod dovolání. Nelze přisvědčit ani námitce případného neudělení dlouhodobého víza, neboť se jedná o administrativní opatření a nikoli o uložení trestu v rámci trestního řízení. Navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil splnění podmínek přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Jako další bylo proto třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jeho prostřednictvím se tedy lze domáhat nápravy právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel svými námitkami zpochybnil druh uloženého trestu, neboť podle jeho názoru soudy nevzaly v úvahu, že v důsledku záznamu v rejstříku trestů zanikne obviněnému možnost obdržet dlouhodobé vízum. Z tohoto důvodu se dovolával uložení trestu obecně prospěšných prací. Ačkoli obviněný výslovně v dovolání uvedl, že napadá usnesení odvolacího soudu ve výroku o vině i trestu, jeho námitky směřují výlučně proti výroku o trestu a to konkrétně proti druhu trestu, který mu byl napadeným rozhodnutím uložen. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však lze namítat toliko nesprávnosti v hmotně právním posouzení skutku nebo v jiném hmotně právním posouzení. V souvislosti s výrokem o trestu může taková nesprávnost spočívat např. v pochybení při ukládání úhrnného trestu podle §35 odst. 1 tr. zák., souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák., dalšího trestu podle §36 tr. zák., společného trestu podle §37a tr. zák. apod., k čemuž však v posuzované věci nedošlo a obviněný ani takové pochybení nevytýká.
Námitky zpochybňující hodnocení okolností rozhodných při ukládání trestu nejsou způsobilé naplnit citovaný dovolací důvod, neboť případná pochybení soudu spočívající v nesprávném výroku o druhu či výměře uloženého trestu jsou dovolacím důvodem jen za podmínek stanovených v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. byl-li uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou trestním zákonem. Protože o žádnou z těchto alternativ u dovolatele nejde a ve svém dovolání se ani takového dovolacího důvodu nedomáhá, nenaplňují jeho výhrady stran uloženého trestu žádný z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. řádu, neboť dovolacím důvodem nemůže být ani nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu (srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud shledal, že dovolací námitky obviněného nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyložen shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. V řízení o dovolání Nejvyšší soud nemůže nově hodnotit okolnosti rozhodné pro výrok o druhu trestu, pokud tento nevybočuje ze zákonných mezí [tj. byl by dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. Stejně tak nelze prostřednictvím žádného z dovolacích důvodů namítat nepřiměřenost uloženého trestu s poukazem na následné možné důsledky odsuzujícího rozsudku z hlediska sankcí uložených podle správních předpisů.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 2. prosince 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová