ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.161.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 161/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. února 2004 o dovolání obviněného H. X. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. 5 To 116/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 6/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 50 T 6/2003, byl obviněný H. X. H. uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §241 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků. Pro výkon trestu byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou a podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění v trvání deseti roků. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. 5 To 116/2003, podle §256 tr. řádu zamítnuto.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V dovolání obviněný namítl nesprávnost provedených důkazů a poukázal na to, že již v odvolání jeho námitky směřovaly proti věrohodnosti výpovědi svědkyně nezletilé K. P., tato námitka však odvolacím soudem nebyla akceptována a podle jeho názoru se tento nezákonný důkaz promítá do nesprávného hmotně právního posouzení věci. Poukázal na to, že i odvolací soud shledal potřebu provést výslech dvou svědků i výslech znalkyně PhDr. L. M. Dále namítl, že v popisu skutku soudu prvního stupně není jeho jednání charakterizováno znakem násilí a způsobem provedení činu. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. 5 To 116/2003, i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 50 T 6/2003, a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl, popřípadě, aby Nejvyšší soud České republiky sám rozhodl ve věci zprošťujícím výrokem.
Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného do dne vyhlášení tohoto rozhodnutí nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou a dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. řádu je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu vyplývá, že důvodem dovolání nemůže být samo o sobě nesprávné skutkové zjištění, neboť takový důvod není uveden mezi důvody dovolání. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě jen některých v zákoně výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad. Dovoláním se nelze úspěšně domáhat revize skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani přezkumu správnosti jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry je oprávněn doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud, který za tím účelem může provádět dokazování (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Dovolací soud není tedy obecnou třetí instancí, v níž by mohl přezkoumávat jakékoliv rozhodnutí soudu druhého stupně. Dovolací soud je v řízení o dovolání vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. V trestní věci obviněného to pak znamená, že pro dovolací soud je rozhodující skutkové zjištění, podle něhož se obviněný dopustil skutku tak, jak je uvedeno v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se následně ztotožnil i odvolací soud. Tomuto popisu skutku odpovídá právní posouzení skutku jako trestného činu znásilnění podle §241 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Námitky obviněného směřující proti skutkovým zjištěním a hodnocení provedených důkazů proto nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. řádu. O dovolání obviněného rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek