ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.256.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 256/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. března 2004 o dovolání podaném obviněnou I. K., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. 9 To 350/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 1 T 77/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. 1 T 77/2002, byla obviněná I. K. uznána vinnou trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustila tím, že \"dne 23. 6. 1997 u Finančního úřadu v P. jako jednatelka společnosti A. B., s. r. o., IČO 48953… podala za tuto společnost daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 1996, kdy do výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů zanesla i faktury společnosti L. S. SRN č. 3005-1 ze dne 22. 1. 1996 na částku 3.100,- DM, č 3077-4 ze dne 4. 4. 1996 na částku 5.450,- DM, č. 3163-6 ze dne 5. 8. 1996 na částku 8.840,- DM a č. 3317-12 ze dne 20. 12. 1996 na částku 18.559,- DM, které za pomoci shodného razítka sama vystavila a jejichž plnění nebylo nikdy uskutečněno, čímž snížila základ daně společnosti o částku 648.613,87,- Kč a daň z příjmů právnických osob tak byla zkrácena o částku 154.830,? Kč. Za tento trestný čin jí byl podle §148 odst. 1 tr. zák. a §53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč, přičemž podle §53 odst. 4 tr. zák. bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen v měsíčních splátkách po 5.000,- Kč, a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců.
O odvolání obviněné rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. 9 To 350/2003, tak, že je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Příbrami napadla obviněná I. K. ve výroku o vině a trestu dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, a o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku obviněné, ačkoli v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k) téhož ustanovení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka na podporu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedla, že právní posouzení skutku neodpovídá skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, když poukázala na skutečnost, že Okresní soud v Příbrami ve věci v minulosti dvakrát rozhodl zprošťujícím rozsudkem, přičemž v těchto případech bylo hodnocení skutkových zjištění a jejich právní posouzení logické. V obou případech došlo ke zrušení zprošťujících rozsudků v odvolacím řízení, podle názoru dovolatelky však odvolací soud v rozporu se svou pravomocí hodnotil důkazy provedené před soudem prvního stupně opačným způsobem výhradně v neprospěch obviněné a tento nezákonný zásah měl za následek nesprávné hmotně právní posouzení věci. Jako další námitku podporující výše uvedený dovolací důvod obviněná uvedla neprokázání a nesprávné hodnocení subjektivní stránky jejího jednání, když závěr o úmyslném zavinění učinil soud I. stupně až po \"pokynu odvolacího soudu\", když však v odsuzujícím rozsudku hovoří pouze o \"podezření o úmyslu.\" Na podporu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovolatelka poukázala na nepřípustnost zásahu odvolacího soudu do hodnocení důkazů soudem I. stupně v rozporu s §259 odst. 3 tr. ř. a základními zásadami trestního řízení. V petitu dovolání navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a zprostil obviněnou obžaloby, případně aby přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že odůvodnění dovolání se ve skutečnosti míjí s jeho účelem, když námitky dovolatelky nelze podřadit pod zvolený dovolací důvod, což platí i o námitce absence subjektivní stránky přisouzeného trestného činu, neboť i tato námitka je opřena o výtky ke způsobu hodnocení provedeného dokazování. Podle názoru státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství bylo dovolání podáno z jiného důvodu než důvodu uvedeného v §265b trestního řádu. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Obviněná je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to stížnost pro porušení zákona podle ustanovení §266 tr. ř. a násl., případně obnovu řízení podle §277 a násl. tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněná ve svém mimořádném opravném prostředku na podporu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. poukázala na logické hodnocení důkazů okresním soudem při předcházejících ve věci učiněných rozhodnutích o zproštění obviněné obžaloby, a na skutečnost, že došlo ke zrušení zprošťujících rozsudků v odvolacím řízení, když odvolací soud v rozporu se svou pravomocí vyhodnotil důkazy provedené před soudem prvního stupně s opačným výsledkem, tedy výhradně v neprospěch obviněné. Tyto dovolací námitky vytýkají pochybení ve způsobu hodnocení důkazů soudy obou stupňů, resp. soudu odvolacího, z hlediska jejich obsahu je však nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyloženo shora, neboť nevytýkají pochybení v právním posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Stejný závěr je nutno učinit také ohledně námitky neprokázání a nesprávného hodnocení subjektivní stránky jednání obviněné, neboť tato je shledávána v údajné nepřípustnosti zásahu odvolacího soudu do tohoto hodnocení. Ani tato procesní námitka po obsahové stránce nenaplňuje uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., což platí i o dovolatelkou tvrzeném pouhém podezření o úmyslu, na základě kterého byla podle jejího názoru uznána vinnou, neboť tato námitka směřuje ke změně skutkových zjištění učiněných ve věci soudem I. stupně, neboť tento učinil zjištění odlišná (srov. rozsudek soudu I. stupně, str. 4: \"Provedené důkazy však umožňují závěr i o existenci subjektivní stránky trestného činu- zavinění, a to ve formě přímého úmyslu… úmysl dopustit se protiprávního jednání je u obviněné prokázán i tím…\"). K tomu Nejvyšší soud poznamenává, že důvodem zproštění obviněné soudem I. stupně v předchozích dvou případech, na které dovolatelka poukazovala, byl důvod uvedený v §226 písm. a) tr. ř., tedy závěr, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byla na obviněnou podána obžaloba. Případné námitky podporující správnost tohoto závěru jsou tedy námitky týkající se skutkových zjištění (zda se skutek stal či nestal), nikoli námitkami nesprávného hmotně právního posouzení těchto skutkových zjištění.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., předpokladem pro jeho uplatnění je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Druhou alternativu pak dle platné právní úpravy lze uplatnit v případech, byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Dovolatelka na podporu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. poukázala na nepřípustnost zásahu odvolacího soudu do hodnocení důkazů soudem I. stupně v rozporu s §259 odst. 3 tr. ř. a základními zásadami trestního řízení. Takto formulované námitky svým obsahem nekorespondují označenému dovolacímu důvodu, jak je vyložen shora, ani jinému v zákoně uvedenému dovolacímu důvodu. Nad rámec přezkumu podaného dovolání Nejvyšší soud poznamenává, že v posuzované věci o prvou alternativu výše uvedeného dovolacího důvodu nejde, neboť Krajský soud v Praze jako soud druhého stupně konal odvolací řízení po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem. Jak vyplývá z předchozích odstavců, v dané trestní věci nebyl shledán relevantně uplatněným dovolacím důvodem v řízení, které předcházelo zamítnutí řádného opravného prostředku, ani důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř, proto nebylo možno za relevantně uplatněný považovat ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř. a nelze přistoupit k přezkumu zákonnosti a odůvodněnosti napadeného rozhodnutí podle §265i odst. 3 tr. ř. (Srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02.)
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. března 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová