ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.1252.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 1252/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 11. 2004 o dovolání obviněného MVDr. V. B., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 9 To 244/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 8 T 20/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného MVDr. V. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 8 T 20/2004, byl obviněný MVDr. V. B. uznán vinným trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na čtyři měsíce se zkušební dobou stanovenou na jeden rok a k trestu propadnutí věci.
Podkladem odsuzujícího výroku se stalo zjištění, že obviněný v přesně nezjištěné době v měsíci červnu 2002 a dále v období od dubna do září 2003 v místě svého bydliště v domě čp. 521 v H., okr. B., opakovaně vyhrožoval usmrcením své manželce MVDr. V. B. a synu R. B. tak, že je zastřelí legálně drženým revolverem, což u nich vzbudilo důvodnou obavu o jejich život.
Odvolání obviněného bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 9 To 244/2004, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný MVDr. V. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze, a to v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Dovolání podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, přestože v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z námitek, které obviněný podrobně rozvedl v podaném dovolání, tomuto dovolacímu důvodu odpovídala pouze námitka, jejímž prostřednictvím obviněný projevil nesouhlas se závěrem Okresního soudu v Berouně, že z pouhého přemísťování zbraně a z vyhrožování usmrcením při hádkách lze vyvodit, že tato situace mohla u členů rodiny vzbudit důvodnou obavu, že výhrůžky budou naplněny. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného v rozsahu, v němž byly uplatněny námitky korespondující se zákonným dovolacím důvodem, je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo jinému vyhrožuje mimo jiné usmrcením takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu.
Z hlediska vztahu mezi výrokem o vině a uplatněným dovolacím důvodem je spornou otázkou to, zda byl naplněn zákonný znak uvedeného trestného činu, který je vyjádřen dikcí \"že to může vzbudit důvodnou obavu\". Jde tedy o to, zda výhrůžky obviněného pronášené na adresu manželky a syna, že je zastřelí, byly způsobilé vyvolat u nich důvodnou obavu o život.
Okresní soud v Berouně dovodil naplnění uvedeného zákonného znaku ze zjištění, že obviněný měl v držení střelnou zbraň, a to revolver zn. Alfa - Holek 22 Long Rifle, že s touto zbraní v kritickou dobu manipuloval a že syn obviněného tuto zbraň schoval, aby tak předešel jejímu případnému použití obviněným. Ke zjištění, že obviněný měl v držení uvedenou zbraň, lze s odkazem na odborné vyjádření Policie České republiky - Správy S. k., odboru kriminalistické techniky a expertíz, ještě dodat, že zbraň byla funkční a že obviněný měl k dispozici také dvě krabičky odpovídajících ostrých nábojů, přičemž v každé z nich bylo 50 nábojů. Zjištění, že obviněný se zbraní v kritickou dobu manipuloval, má ten význam, že se nejednalo o nějakou odloženou či zapomenutou zbraň, která by jen formálně byla ve vlastnictví obviněného, nýbrž že obviněný tuto zbraň udržoval ve stavu, kdy ji skutečně měl k dispozici. Ke zjištění, že syn obviněného mu zbraň schoval s cílem předejít jejímu použití, pak je možné pouze poznamenat, že tato okolnost již byla projevem skutečných obav z výhrůžek obviněného. Souhrn všech těchto skutečností je přesvědčivým podkladem pro závěr Okresního soudu v Berouně o důvodnosti obavy, kterou z jednání obviněného měli jeho manželka a syn.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Jinak považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že nijak nepřihlížel k té části dovolání, v níž obviněný namítal nesprávnost skutkových zjištění Okresního soudu v Berouně, pokud jde o pronášené výhrůžky zastřelením, a v níž tomuto soudu vytýkal nesprávné hodnocení provedených důkazů. Tyto námitky totiž nenaplňovaly zákonný dovolací důvod, jímž podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení, to znamená podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Podstatné je, že předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistil soud. Je tudíž možné namítat, že skutkový stav zjištěný soudem nenaplňuje zákonné znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat, že skutkový stav byl zjištěn nesprávně, že důkazy byly hodnoceny vadně apod. Jinak řečeno, prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze vytýkat jen p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, ale není možné vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout změny v tom, jak soud zjistil skutkový stav, a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní posouzení. Ta část dovolání obviněného, která byla založena na ryze skutkových námitkách, proto nebyla způsobilá stát se podkladem pro to, aby se Nejvyšší soud z jejího podnětu věcně zabýval napadeným usnesením Krajského soudu v Praze ani předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Berouně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec