errNsVec,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.03.2004, sp. zn. 7 Tdo 214/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.214.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.214.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 214/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky v Brně rozhodl dne 2. března 2004 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. Ž., které podal proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 9 To 407/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 1 T 43/2003, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. 1 T 43/2003, byl obviněný uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil pokračujícím jednáním uvedeným pod body 1 – 6 výrokové části rozsudku. Za to byl podle §238 odst. 2, za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 22 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 1 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen také trest vyhoštění na 5 let a podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených a na náhradu škody. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 9 To 407/2003, bylo odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když je toho názoru, že skutek pro který byl odsouzen, byl nesprávně posouzen podle hmotného práva. Konkrétně namítá nesprávnost právního posouzení jeho jednání podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. s tím, že k této kvalifikaci došlo pouze z toho důvodu, že byl shledán vinným skutkem pod bodem 4), kde je veliká škoda. S odkazem na svoji obhajobu před soudy obou stupňů namítá, že je zcela nemožné, aby odcizil všechny věci uvedené v tomto bodě a také samotní poškození vypovídali o stopách nákladního automobilu. Nebyl zjištěn ani jediný přímý důkaz, že by se skutku dopustil, když nedopalek na místě činu jako nepřímý důkaz prokazuje pouze to, že se na místě nacházel, ale neprokazuje jeho vinu. Navrhl proto, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů zrušena a podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo soudu I. stupně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není námitkami uvedenými v dovolání materiálně naplněn, když obviněný výhradně popírá svoji vinu, zpochybňuje úplnost provedených důkazů a nesprávnost jejich hodnocení. Navrhl proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku. V rámci tohoto důvodu lze proto toliko namítat, že skutek zjištěný soudem nenaplňuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu jímž byl obviněný uznán vinným, že jde o trestný čin jiný nebo jednání není vůbec trestné. Nelze proto v dovolání úspěšně namítat, že daný skutek se nestal, že jej nespáchal obviněný nebo jak namítá obviněný, že neodcizil věci uvedené v době 4) rozsudku soudu I. stupně. Takovéto námitky totiž nezpochybňují správnost právního posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ale správnost hodnocení důkazů a skutkových zjištění, které však byly pouze podkladem pro právní posouzení skutku, dovolací soud je nemůže přehodnocovat a měnit, ale může je hodnotit pouze z hlediska, zda naplňují všechny znaky daného trestného činu. Je tomu tak proto, že dovolání není dalším odvoláním ale mimořádným opravným prostředkem sloužícím pouze k nápravě závažných procesních a hmotně právních vad taxativně uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. Nenaplňují-li proto námitky dovolatele tyto konkrétní v zákoně uvedené dovolací důvody, jde o dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a jako takové musí být odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Tak je tomu také v tomto případě, když obviněný zakládá svoji námitku o nesprávném právním posouzení skutku na tvrzení, že se jednání uvedeného v bodě 4) rozsudku soudu I. stupně nedopustil. Takováto námitka ale důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nemůže naplnit. Nejvyšší soud proto rozhodl o dovolání obviněného tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 2. března 2004 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/02/2004
Spisová značka:7 Tdo 214/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.214.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20