Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.05.2004, sp. zn. 7 Tdo 548/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.548.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.548.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 548/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 5. 2004 o dovolání obviněného L. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 8 To 5/2004, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 T 5/2003 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. K. odmítá . Odůvodnění: Obviněný L. K. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 8 To 5/2004, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 12. 2003, sp. zn. 9 T 5/2003. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu a výroku o náhradě škody. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soudům vytkl nesprávné hodnocení důkazů, zejména pokud v otázce, kdo je pachatelem skutku, vycházely z jeho doznání v přípravném řízení. Uvedl, že pokud v přípravném řízení připustil, že se skutku dopustil, byla tato výpověď ovlivněna jeho špatným psychickým stavem v době výslechu. Zdůraznil, že spáchání trestné činnosti popírá a že jeho doznání nezbavovalo orgány činné v trestním řízení povinnosti zjistit skutečný stav věci. V porobnostech poukázal na to, v čem spatřuje nesprávnost hodnocení provedených důkazů a neúplnost provedeného dokazování. Tyto námitky uzavřel tak, že byla porušena zásada zjištění objektivní pravdy. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal soudu prvního stupně nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jde o tu část rozhodnutí, při které soud podřazuje skutkový stav, který zjistil, pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání je proto možné namítat, že skutek zjištěný soudem nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat, že soud zjistil skutek nesprávně, že důkazy hodnotil chybně, že dokazování provedl neúplně apod. Námitky směřující proti skutkovým zjištěním, proti hodnocení důkazů, proti rozsahu provedeného dokazování, proti postupu soudu při provádění důkazů apod. se netýkají aplikace h m o t n é h o práva, ale mají vztah k otázce dodržení p r o c e s n í c h ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Jinak řečeno, dovolání může být založeno jen na p r á v n í c h námitkách týkajících se aplikace hmotného práva na skutkový stav zjištěný soudem, ale nemůže být založeno na s k u t k o v ý c h námitkách. V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. spáchaným zvlášť nebezpečným recidivistou podle §41 odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění soudů spočíval v podstatě v tom, že obviněný jedenácti bodnořeznými ranami nožem usmrtil svou družku, ačkoli předtím již byl potrestán mimo jiné pro trestný čin loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky proti tomu, jak byl tento skutek po právní stránce kvalifikován, ale v celém rozsahu uplatnil námitky proti s k u t k o v é m u závěru soudů, že on je pachatelem skutku, resp. že on tento skutek vykonal, a proti tomu, jakými úvahami při hodnocení důkazů soudy byly k tomuto závěru vedeny. Obviněný se tedy dovoláním nedomáhal změny právního posouzení skutku zjištěného soudy, ale změny skutkových zjištění a teprve v návaznosti na tuto změnu i jiného právního posouzení. Dovolání obviněného tedy primárně sledovalo to, aby byl zvrácen skutkový stav zjištěný soudy. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec toho, co lze namítat podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které tento ani jiný dovolací důvod obsahově nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. května 2004 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/27/2004
Spisová značka:7 Tdo 548/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.548.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20