ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.106.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. B., rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 3 Ls 105 Js 137709/00, a to pro trestný čin podílnictví ve dvou případech podle §259 odst. 1, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 3 Ls 105 Js 137709/00, jenž nabyl právní moci dne 22. 11. 2005, byl R. B. uznán vinným trestným činem podílnictví ve dvou případech podle §259 odst. 1, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že
-v blíže nezjištěný den krátce poté, co byl dne 9. 2. 2000 mezi 20.00 a 23.55 hod. odcizen z vystavovacích prostor firmy A. O. v G., L. S., osobní automobil zn. Audi TT Coupe v prodejní hodnotě 50 000 DM, jej koupil od blíže nezjištěné osoby za 22 000 DM s vědomím, že byl odcizen;
-poté co bylo v noci na 21. 5. 2000 z budovy skladu firmy S. H. v G.-P., B. odcizeno velké množství modelových železnic Märklin s příslušenstvím v prodejní hodnotě 91 663 DM a v noci na 20. 7. 2000 opět z téhož místa velké množství hraček v celkové hodnotě 12 000 DM, v červenci 2000 na parkovišti u H. H. J. v G.-P. koupil shora uvedené věci od neznámé osoby za celkovou částku 8 000 DM, a to s vědomím, že se jednalo o odcizené zboží.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin podílnictví podle §251 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. B. se ve dvou případech dopustil relativně závažné úmyslné majetkové trestné činnosti, kterou získal významný majetkový prospěch. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch