ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.124.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. Š., rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 15 Ds 810 Js 13804/03, a to pro trestné činy převádění cizinců v deseti případech a nedovoleného přicestování a nedovoleného pobytu na spolkovém území podle §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 a 6, odst. 2 č. 1 cizineckého zákona, §25 odst. 2, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 15 Ds 810 Js 13804/03, jenž nabyl právní moci dne 5. 8. 2003, byl V. Š. uznán vinným trestnými činy převádění cizinců v deseti případech a nedovoleného přicestování a nedovoleného pobytu na spolkovém území podle §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 a 6, odst. 2 č. 1 cizineckého zákona, §25 odst. 2, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že
-spolu se samostatně stíhaným F. ve večerních hodinách dne 30. 3. 2003 pěšky převedl 10 čínských státních příslušníků z Č. r. přes zelenou hranici na území S. r. N. do obce O., kde je předal neznámým spolupachatelům k přepravě osobními vozy do vnitrozemí. Za jeho podíl na této převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 300 EUR za každou převedenou osobu. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území S. r. N.;
-přestože si byl vědom, že byl rozhodnutím cizineckého úřadu města Ch. ze dne 7. 2. 2002, č. j. 32. 4.-33. 60. 04, vyhoštěn ze S. r. N., do které nesměl bez výslovného úředního povolení přicestovat, toto rozhodnutí porušil, neboť byl dne 4. 4. 2003 zajištěn policejními orgány v zahradní kantýně Z. v obci O.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. Š. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Nadto mařil zájem na řádném výkonu rozhodnutí státního orgánu tím, že nerespektoval rozhodnutí o vyhoštění. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch