ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.125.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. P., rozsudkem Obvodového soudu Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 22. 11. 2001, sp. zn. 3 Ds 651 Js 24809/01, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §69, §69a, §69b německého trestního zákona a §92a odst. 1 č. 2, §92 odst. 1 č. 1, č. 2 a č. 6, §3 odst. 1 věta 1, §4 odst. 1, §39 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 č. 1 a č. 2 německého cizineckého zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho měsíce a k odnětí řidičského oprávnění na dobu jednoho roku.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu Plauen, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 22. 11. 2001, byl M. P. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo, a to v podstatě na základě zjištění, že dne 5. 9. 2001 kolem jedné hodiny ranní jako řidič nákladního auta s návěsem přijel k hraničnímu přechodu z Č. r. do S. r. N. v Sch., přičemž na ložní ploše návěsu převážel 25 indických a 6 nepálských státních příslušníků, které předtím dne 4. 9. 2001 naložil do auta a o nichž věděl, že nemají povolení ke vstupu a k pobytu na území S. r. N.
Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho měsíce a k odnětí řidičského oprávnění na dobu jednoho roku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. P. ke spáchání trestné činnosti využil svého povolání řidiče nákladního vozidla, což mu umožnilo naložit větší počet cizinců a tyto převážet přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík