ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.128.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. H., rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 16 Ls 840 Js 50493/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 Ns 840 Js 50493/01, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství podle §3 odst. 1 č. 1, §30 odst. 1 č. 4, §33 zákona o omamných prostředcích, §25 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 16 Ls 840 Js 50493/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 Ns 840 Js 50493/01, byl J. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství podle §3 odst. 1 č. 1, §30 odst. 1 č. 4, §33 zákona o omamných prostředcích, §25 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že dne 1. 11. 2001 okolo poledne před svým obytným domem v J. přijal od blíže nezjištěného vietnamského státního příslušníka balíček ovinutý lepící fólií a zabalený do novinového papíru, obsahující 491,1 g heroinu s obsahem diacetylmorfinu 19,8 %, s tím aby jej téhož dne vydal v Ch. ve S. r. N. jinému vietnamskému státnímu příslušníku a přijal za to peníze v hotovosti. Přitom se minimálně domníval, že se jedná o omamné prostředky nemalého množství. Téhož dne okolo 14.30 hod. přicestoval s tímto balíčkem automobilem zn. Citroen CX 25, přes hraniční přechod R. do S. r. N.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. H. se dopustil zvlášť závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch