ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.131.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. D., rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 12. 2003, sp. zn. 31 Ds 106 Js 3609/02, a to pro trestný čin krádeže ve třech případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 13. 12. 2003, byl D. D. uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se dopustil v podstatě na základě zjištění, že dne 21. 11. 2001 mezi 10.30 hod. a 12.40 hod. odcizil společně s doposud neznámou osobou na parkovišti U. R. ze tří tam odstavených osobních automobilů autorádia. K tomuto účelu metodou napíchnutí zámku násilně vniknul do vozidel typu VW Golf státních poznávacích značek: a z každého z nich odcizil radiopřehrávač s příslušenstvím, jejichž celková hodnota byla nejméně 3.850,-DM a způsobil též věcnou škodu ve výši 500,- DM.
Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. D. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil nezanedbatelnou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání) a počtem útoků. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík