Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2005, sp. zn. 11 Tcu 137/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.137.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.137.2005.1
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. G., rozsudkem Obvodového soudu Ravensburg, Spolková republika Německo, ze dne 6. 8. 2004, sp. zn. 4 Ds 12 Js 23280/03, a to pro pokus trestného činu krádeže ve třech zvlášť těžkých případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1 a §53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Odůvodnění: Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu Ravensburg, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 14. 8. 2004, byl J. G. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže ve třech zvlášť těžkých případech podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo, a to v podstatě na základě zjištění, že dne 4. 5. 2003 kolem 10.09 hod. v obci G. vypáčil okno ke skladu základní školy, vlezl dovnitř, vypáčil další dveře a skříně a hledal věci vhodné k odcizení, přičemž způsobil věcnou škodu ve výši 3.000 EUR. V noci ze dne 7. na 8. 5. 2003 ve W. rozbitím okna vnikl do objektu mateřské školy na ul. H., zde vylomil další dveře a skříně a hledal věci vhodné k odcizení, přičemž způsobil věcnou škodu ve výši 3.000 EUR. V době mezi 9. a 12. 5. 2003 ve W. se pokoušel vypáčením okna vniknout do objektu mateřské školy na ul. H. v úmyslu zde odcizit vhodné věci, přičemž způsobil věcnou škodu 300 EUR. Za tuto trestnou činnost mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1, §247 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. G. se ve třech případech pokusil vloupáním zmocnit se cizích věcí, přičemž způsobil poměrně vysokou škodu na cizím majetku. Závažnost jeho trestné činnosti je zvyšována též tím, že za trestnou činnost stejné povahy byl na území Spolkové republiky Německo již v minulosti soudně trestán a nynější trestné činnosti se dopustil krátce po předchozím odsouzení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 11 Tcu 150/2004). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. listopadu 2005 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/24/2005
Spisová značka:11 Tcu 137/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.137.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21