ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.142.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 142/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. D., rozsudkem Obvodového soudu Nordhorn, Spolková republika Německo, ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 6 Ls 606 Js 27256/03, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Osnabrück ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 22 Ns (1/04), a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a nepomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle §1, §3, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §33 zákona o omamných prostředcích, §27, §52, §74 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Nordhorn, Spolková republika Německo, ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 6 Ls 606 Js 27256/03, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Osnabrück ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 22 Ns (1/04), byl P. D. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a nepomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle §1, §3, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §33 zákona o omamných prostředcích, §27, §52, §74 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že dne 23. 6. 2003 přepravoval v jím řízeném osobním automobilu zn. Škoda Octavia, z H. přes území S. r. N., kam přicestoval v 7.15 hod., do Č. r. 11 772 ks tablet Ecstasy, s podílem 806,4 g MDMA, a 0,2 g kokainu. Tyto omamné látky měl z pověření blíže neznámé osoby přepravit k předání do P.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. D. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch