ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.153.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 153/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. prosince 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 16. 10. 2003, sp. zn. 1 Ds 154 Js 25079/03, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §25 odst. 2 německého trestního zákona, §92a odst. 1 č. 1, č. 2, §92 odst. 1 č. 1, č. 6 německého cizineckého zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 16. 10. 2003, byl P. P. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §25 odst. 2 německého trestního zákona, §92a odst. 1 č. 1, č. 2, §92 odst. 1 č. 1, č. 6 německého cizineckého zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že v noci z 29. 4. na 30. 4. 2003 nelegálně převedl 23 čínských státních příslušníků v přesněji nezjistitelném místě přes „zelenou hranici“ z Č. do N. a následně propašované osoby ve vědomé a chtěné součinnosti s dosud neurčeným spolupachatelem přepravil jako spolujezdec v malé dodávce typu Mercedes Sprinter na její ložné ploše do P., avšak vůz dne 30. 4. 2003 v místech vyústění do S. S. zastavila policejní hlídka. Obviněný věděl, že Č. nebyli oprávnění ke vstupu do Spolkové republiky ani k pobytu na jejím území a za svůj podíl na pašování obdržel odměnu ve výši 3.000,- Kč.
Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. P. se pro finanční prospěch podílel na ilegální organizované přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík