ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.16.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 16/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. února 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky M. G. rozsudkem Soudu v Padově, Italská republika, ze dne 22. 4. 1997, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách ze dne 11. 12. 1997, č. 2322, a to pro trestný čin nezákonného dovozu a přechovávání heroinu podle §73-80 výnosu prezidenta republiky č. 309/90, k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, peněžitému trestu ve výši 60 milionů ITL a trestu vyhoštění.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu v Padově, Italská republika, ze dne 22. 4. 1997, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách ze dne 11. 12. 1997, č. 2322, byl M. G. uznán vinným trestným činem nezákonného dovozu a přechovávání heroinu podle §73-80 výnosu prezidenta republiky č. 309/90, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, peněžitému trestu ve výši 60 milionů ITL a trestu vyhoštění.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 12. 2. 1996 dovezl z Č. r. do P. v I. r., celkem 4,932 kg heroinu, s obsahem účinné látky 60,16 %, tj. 2,967 kg, v 10 balíčcích ukrytých v jím řízeném automobilu české registrační značky, z nichž jeden balíček předal skrytým policistům jakožto simulovaným kupujícím.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“), návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italských soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. G. se dopustil zvlášť závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Je nutno přihlédnout k povaze a množství přepravované omamné látky (cca 5 kg heroinu). Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch