ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.47.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 47/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. srpna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. R., rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 27. 5. 1997, sp. zn. 4 Ds 951 Js 616/97, a to pro trestný čin organizovaného převádění cizinců ve 27 případech podle §92 odst. 1 č. 1, 6, §92a odst. 1 č. 1, 2, §58 odst. 1, §3 odst. 1 cizineckého zákona, §25 odst. 2, §53, §69, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo po dobu jednoho roku.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 27. 5. 1997, sp. zn. 4 Ds 951 Js 616/97, jenž nabyl právní moci ve vztahu k M. R. dne 4. 7. 1997, byl jmenovaný uznán vinným trestným činem organizovaného převádění cizinců ve 27 případech podle §92 odst. 1 č. 1, 6, §92a odst. 1 č. 1, 2, §58 odst. 1, §3 odst. 1 cizineckého zákona, §25 odst. 2, §53, §69, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo po dobu jednoho roku.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že spolu s dalšími dvěma stíhanými osobami po předchozí dohodě s osobou organizující převádění cizinců v noci na 8. 1. 1997 přicestoval jako řidič pronajatým transportérem zn. Ford Transit, přes hraniční přechod do S. r. N., kde na smluveném místě převzetí u Z., v oblasti H./H., okolo 5.50 hod. nechali nastoupit do ložného prostoru vozu celkem 27 cizích státních příslušníků, převedených předtím pěšky mimo povolený hraniční přechod z Č. r., s tím, že je přepraví do B. Jednal přitom s vědomím, že přepravované osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území S. r. N. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena finanční odměna.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. R. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen zejména nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch