ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.62.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 62/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. srpna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o jiném odsouzení občana České republiky M. P., rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 11. 8. 1999, sp. zn. 2 Ds 3 Js 3123/99.
Odůvodnění:
Dne 22. 7. 2005 pod č. j. 701/2005-MO-M/5 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání odsouzení občana České republiky M. P., rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 11. 8. 1999, sp. zn. 2 Ds 3 Js 3123/99, do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 11. 8. 1999, sp. zn. 2 Ds 3 Js 3123/99, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. ve vztahu ke shora jmenovanému již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 1. 11. 2001, sp. zn. 11 Tcu 32/2001, k návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. 2827/2000-MO-M. Konstatovaným usnesením byl návrh zamítnut, a to pro nenaplnění podmínek postupu podle §4 odst. 2 zákona.
Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu negativně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Návrh proto zamítl.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch