ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.80.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 80/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. C., rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 2003, sp. zn. 823 Ds 254 Js 220727/03, a to pro pokus trestného činu organizované krádeže a trestné činy nedovoleného přicestování po vyhoštění a nedovoleného pobytu po vyhoštění podle §92 odst. 2 č. 1 a) a b), §8 odst. 2 věta první cizineckého zákona, §242, §243 odst. 1 věta druhá č. 2, §22, §23, §25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 2003, sp. zn. 823 Ds 254 Js 220727/03, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl J. C. uznán vinným pokusem trestného činu organizované krádeže a trestnými činy nedovoleného přicestování po vyhoštění a nedovoleného pobytu po vyhoštění podle §92 odst. 2 č. 1 a) a b), §8 odst. 2 věta první cizineckého zákona, §242, §243 odst. 1 věta druhá č. 2, §22, §23, §25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za což byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že
-po předchozí dohodě se samostatně stíhaným D., směřující k odcizení motorky, dne 28. 7. 2003 okolo 22.40 hod. v M. v Sch. vylomili zámek řidítek motorky zn. Yamaha, poškozeného C. E., v hodnotě cca 8 500 EUR. Poté se vzdálili s tím, že motorku později vyzvednou, k čemuž však již nedošlo. Poškozením motorky způsobili škodu ve výši 3 489,95 EUR;
-nejpozději dne 27. 7. 2003 okolo 20.00 hod. přicestoval na území S. r. N., kde se zdržoval až do svého zadržení dne 28. 7. 2003, ačkoli věděl, že na základě nařízení cizineckého úřadu města G. ze dne 26. 3. 2002 byl vyhoštěn z německého území a současně nedisponoval zvláštním povolením pro vstup.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1, §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. C. se jednak pokusil o spáchání relativně závažné majetkové trestné činnosti a jednak mařil zájem na řádném výkonu rozhodnutí státního orgánu tím, že nerespektoval rozhodnutí o vyhoštění. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch