ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.91.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 91/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Obvodového soudu Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 22. srpna 1995, sp. zn. 5 Ls 621 Js 8721/95, a to pro trestný čin krádeže a trestný čin poškozování věci podle §242 odst. 1, odst. 2, §243 odst. 1 č. 1, §303 odst. 1, §303 c, §22, §23, §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona, §105 zákona pro mladistvé, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Zwickau, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 9. 5. 1996, byl P. P. uznán vinným trestnými činy krádeže a poškozování věci podle shora citovaných ustanovení trestněprávních předpisů Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění cizozemského soudu dopustil v podstatě tak, že v době od 3. 4. 1995 do 5. 4. 1995 společně s další osobou v obcích H., Sch., P. a jinde, zpravidla po násilném vniknutí do garáží odcizili 8 automobilů různých značek a různých majitelů v celkové hodnotě nejméně 169.000 DM a na autech způsobili též věcnou škodu nejméně 5.000 DM, přičemž v jednom případě se jim automobil nepodařilo nastartovat. Ve stejném období pak v oblasti obce S. a K. násilně vnikli do různých chat a bungalovů, z nichž odcizili různé věci (např. rádio, kávovar) v hodnotě nejméně 1.000 DM a způsobili další věcnou škodu poškozením a zničením zařízení těchto objektů ve výši nejméně 65.000 DM.
Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže, poškozování cizí věci a porušování domovní svobody podle §247, §257 a §238 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. P. se dopustil rozsáhlé závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil značnou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání do různých objektů a osobních i nákladních automobilů) a počtem spáchaných útoků. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v citelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík