ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.96.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 96/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o jiném odsouzení občana České republiky V. R., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. 251 Ls 154 Js 047136/00.
Odůvodnění:
Dne 5. 10. 2005 pod č. j. 1367/2005-MO-M/57 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání odsouzení občana České republiky V. R. rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. 251 Ls 154 Js 047136/00, do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. 251 Ls 154 Js 047136/00, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. ve vztahu ke shora jmenovanému již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 11 Tcu 49/2003, k návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 2273/2002-MO-M. Konstatovaným usnesením bylo návrhu vyhověno.
Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu meritorně rozhodnuto, nový přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Návrh proto zamítl.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch