ECLI:CZ:NS:2005:11.TD.23.2005.1
sp. zn. 11 Td 23/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci odsouzeného A. D., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2005 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 To 82/2005 a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci se z a m í t á .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 1 Nt 30/2004, byl podle §283 písm. d) tr. řádu zamítnut návrh odsouzeného A. D. na povolení obnovy řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 37/98.
Proti tomuto usnesení a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 1 Nt 9/2003, kterým bylo podle §73 odst. 1 písm. c) tr. řádu rozhodnuto o zabrání věcí podal odsouzený A. D. stížnosti a současně navrhl vyloučení členů senátu 2 To Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřicha Fastnera, JUDr. Jiřího Zouly a JUDr. Petra Smrže a následně pak celého Vrchního soudu v Praze s tím, že jeho místopředseda JUDr. Vladimír Vočka pověřený vedením trestního úseku záměrně v úmyslu odsouzeného poškodit přiděluje všechny jeho věci senátu 2 To, když JUDr. Jiří Zoula a JUDr. Petr Smrž rozhodovali v roce 1996 a 1998 o jeho odvoláních a JUDr. Jindřich Fastner a JUDr. Petr Smrž o odvolání v roce 2004 a JUDr. J. Z. navíc vystupoval v trestní věci vedené proti němu u Obvodního soudu pro Prahu 4 jako svědek a jako poškozený.
Podáním ze dne 28. 6. 2005 byl předsedou senátu Vrchního soudu v Praze návrh odsouzeného A. D. na odnětí jeho věci Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci se stanoviskem, že se tento návrh nejeví důvodným, předložen k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Návrh odsouzeného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu je nutno posuzovat v souvislosti s jeho návrhem na vyloučení členů senátu 2 To Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřicha Fastnera, JUDr. Jiřího Zouly a JUDr. Petra Smrže a následně pak celého Vrchního soudu v Praze. Odsouzený svůj návrh odůvodnil v podstatě tak, že nevěří, že by soudci tohoto soudu byli schopni v jeho věci nestranně rozhodovat.
S ohledem na to, že však usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2005, sp. zn. 11 Tvo 39/2005, byla zamítnuta stížnost odsouzeného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. 2 To 64/2005, kterým bylo podle §30 a §31 tr. řádu rozhodnuto, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Fastner a soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Petr Smrž z vykonávání úkonů trestního řízení proti odsouzenému A. D. vyloučeni nejsou, jeví se jeho úvaha o vyloučení všech soudců Vrchního soudu v Praze jako bezpředmětná a návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu jako nedůvodný.
Za tohoto stavu bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera