ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1441.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1441/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky v exekuční věci oprávněných a) I. F., b) M. W., c) J. S., a d) R. L., zastoupených advokátkou, proti povinnému M. J., zastoupenému advokátem, o návrhu na odklad provedení exekuce, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 3198/2003, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze 4. června 2004, č. j. 12 Co 267/2004-85, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud (kromě toho, že potvrdil usnesení, jímž okresní soud exekuci nařídil /výrok I./, a že rozhodl o nákladech této části odvolacího řízení /výrok II./) změnil usnesení z 12. 1. 2004, č. j. 73 Nc 3198/2003-47, kterým okresní soud zamítl návrh povinného na odklad exekuce, a to tak, že provedení exekuce nařízené usnesením Okresního soudu Plzeň-město z 20. 11. 2003, č. j. 73 Nc 3198/2003-39, odložil do právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 23. 8. 2001, č. j. 10 Co 472/2001-193 (výrok III.) a oprávněným uložil zaplatit k rukám advokáta povinného náklady této části odvolacího řízení v částce 1.325,- Kč (výrok IV.).
V dovolání, směřujícím výslovně do výroků III. i IV. napadeného usnesení, oprávněné namítají nesprávné právním posouzení věci, a to jak výroku o povolení odkladu provedení exekuce, tak na něj navazujícího výroku o náhradě nákladů této části odvolacího řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o odkladu výkonu rozhodnutí (exekuce) v jeho taxativním výčtu uvedeno není.
Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani po povolení obnovy, není dovolání přípustné ani podle §238 o.s.ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř., upravujícího přípustnost (kromě konkursních a tzv. zmatečnostních) v exekučních věcech, jelikož napadeným usnesením nebylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce (písm. c/) ani o jejím zastavení (písm. d/), nýbrž o odkladu, na nějž se však žádný z případů upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje (o příklep /písm. e/, rozvrh /písm. f/ ani o povinnosti vydražitele /písm. g/ pak nejde zcela zjevně).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., z nějž – používajíce pojmu „zásadní právní význam“ – přípustnost dovolání patrně dovozují oprávněné, jelikož toto ustanovení ji nezakládá – samo o sobě – pro kterákoli rozhodnutí v exekučních věcech, ale jen (§238a odst. 2 o.s.ř.) pro případy uvedené právě ve speciálním ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř., v jejichž výčtu však (viz výše) rozhodnutí o odkladu exekuce není (k tomu, jakož i k závěru, že okolnost, zda jde o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., či nikoli, je nevýznamná, srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod poř. č. 233).
Odmítnuto jako nepřípustné muselo být dovolání také v části výslovně směřující proti výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, jelikož nejde o žádný z taxativně vyjmenovaných případů přípustnosti uvedených v ustanoveních §238, 238a ani §239 o.s.ř.; přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., jelikož jím napadené usnesení (navíc nemeritorní – k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88) není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O nákladech vzniklých povinnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§87 - §89 exekučního řádu).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2005
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu