ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2143.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2143/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného M. Š., proti povinné České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, provedením prací a výkonů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. Nc 3265/2002, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2003, č. j. 16 Co 503/2003-34, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně, kterým byla exekuce zastavena a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jímž brojí proti závěrům odvolacího soudu vedoucím ke zrušení rozhodnutí soudu I. stupně. Přípustnost dovolání povinná dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm d/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „o.s.ř.“), jeho důvodnost dovozuje z ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.
Oprávněný ve vyjádření k podanému dovolání povinné s odkazem na právní úpravu polemizuje s jejími závěry, přičemž navrhuje, aby dovolání bylo dovolacím soudem odmítnuto, popř. bude-li shledáno přípustným, aby bylo zamítnuto.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o.s.ř. není dána již proto, že rozhodnutím odvolacího soudu nebylo změněno ani potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle §238 a §238a o.s.ř., neboť usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech zde vyjmenovaných, a z §239 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. rovněž nevyplývá, protože nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené.
Pokud povinná dovozuje přípustnost dovolání poukazem na ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř., zcela přehlíží, že dovolání proti usnesením zde taxativně vyjmenovaným je přípustné toliko v případě, jestliže usnesení soudu I. stupně bylo odvolacím soudem potvrzeno nebo změněno. V daném případě se však nejedná ani o potvrzení prvostupňového rozhodnutí a ani o jeho změnu, neboť odvolací soud usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (srovnej např. Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, II. díl, str. 1055).
Protože dovolání není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud je – aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných námitek – odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v poměrech hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2005
JUDr. František I š t v á n e k , v.r.
předseda senátu