ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2262.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 2262/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného nezletilého O. K., zastoupeného matkou H. K.-M., právně zastoupeného advokátkou, proti povinnému L. K., zastoupenému advokátkou, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 15 E 1306/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2003, č.j. 20 Co 155/2003-26, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2003, č.j. 20 Co 155/2003-26, se zrušuje a věc se krajskému soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí poté, co dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny, zejména že výkon rozhodnutí byl nařízen na základě vykonatelného rozhodnutí.
Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu povinný napadl dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. l písm. c/ o.s.ř.; zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje „v nutnosti posouzení právního rámce a podmínek výkonu rozhodnutí“. Uvedl, že návrh na výkon rozhodnutí byl u soudu prvního stupně podán 4. 12. 2002, tedy několik dnů poté, kdy tento soud rozhodl o změně podkladového rozhodnutí (tj. rozsudku Okresního soudu Brno – venkov ze dne 13. 7. 1998, č.j. 7 C 378/98-14, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2001, č.j. 38 Co 632/98-62) tak, že povinnému výživné na oprávněného snížil na l.500 Kč měsíčně s účinností od 8. 7. 2001. Rozsudek mu byl doručen 14. 1. 2003, a protože se jedná o rozsudek podle §162 o.s.ř. předběžně vykonatelný, nemohl být výkon rozhodnutí nařízen na základě předloženého exekučního titulu, i když matka oprávněného rozsudek napadla odvoláním. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení podle §243b odst. 3 o.s.ř. zrušil.
Dovolání je podle ustanovení §237 odst. l písm. c/, odst. 3, §238a odst. l písm. c/, odst. 2 o.s.ř. přípustné, protože napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ten se vztahuje k otázce vykonatelnosti exekučního titulu (který byl ještě před nařízením výkonu rozhodnutí změněn rozhodnutím předběžně vykonatelným), jejíž řešení prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. dovolatel zpochybnil.
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Podle §162 odst. l o.s.ř. předběžné vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce.
Předpokladem nařízení výkonu rozhodnutí je existence vykonatelného exekučního titulu. Je-li navrhován výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je nutné, aby titul, který je podkladem návrhu na výkon rozhodnutí, byl vykonatelný v době, kdy soud o nařízení výkonu rozhodnutí rozhodl (§154 odst. l, §167 odst. 2, §254 odst. l o.s.ř.).
V souzené věci byl podkladovým rozhodnutím rozsudek Okresního soudu Brno – venkov ze dne 13. 7. 1998, č.j. 7 C 378/98-14, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2001, č.j. 38 Co 632/98-62, na základě něhož byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy pro dlužné výživné za dobu od l. 7. 2002 do 30. 11. 2002 ve výši 5.000,- Kč a pro běžné výživné od l. 12. 2002 ve výši 2.000,- Kč. Rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov v Brně ze dne 28. 11. 2002, č.j. 9 P 509/98-181, byl podkladový rozsudek změněn tak, že výživné na oprávněného bylo povinnému od 8. 7. 2001 sníženo na 1.500,- Kč měsíčně. Protože se jedná o rozsudek předběžně vykonatelný (§162 odst. l o.s.ř.), jeho vykonatelnost nastala dnem jeho doručení povinné osobě, tj. 14. ledna 2003. Rozhodoval-li soud prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí 28. ledna 2003, bylo to již v době, kdy podkladový rozsudek již nebyl vykonatelným titulem (srov. §268 odst. l písm. a/ a b/ o.s.ř.).
Vzhledem k uvedenému lze uzavřít, že právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nesprávné; protože na tomto posouzení napadené rozhodnutí spočívá, dovolací soud je podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta první o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. l, věta druhá o.s.ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího (§243d odst. l, věta třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2005
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu