ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2558.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 2558/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci exekuce oprávněné K., spol. s r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému Ing. P. L., zastoupenému advokátkou, nařízením exekuce pro Kč 29.931.-s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 127/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.2.2004, č.j. 10 Co 197/2004-31, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci na majetek povinného a provedením exekuce pověřil určeného exekutora.
Povinný ve včasném dovolání namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), aniž uvedl, v čem nesprávné právní posouzení věci spatřuje.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá.
Podle §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Jelikož napadené usnesení není měnícím (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno (§237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.
Vzhledem k tomu, že uplatněným dovolacím důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.
Z těchto zákonných ustanovení vyplývá, že dovolání povinného v této věci obsahující pouhou zákonnou citaci a odkaz na §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. je neprojednatelné a že musí být proto za postupu dle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto; jeho vady již pro zjevné uplynutí dovolací lhůty nelze postupem dle §43 odst. 1 o.s.ř. odstranit.
Ostatně chybí-li tak – po marném uplynutí lhůty podle citovaného §241b odst. 3 o.s.ř. - důvod možného přezkumu (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), nelze logicky ani uzavřít, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a není-li rozhodnutí odvolacího soudu právně významné, nemůže být ani dovolání proti němu přípustné.
O nákladech dovolacího řízení přísluší rozhodnout za postupu dle hlavy VI. zák. č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.
předseda senátu