ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.139.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 139/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobce Ing. V. J., zastoupeného advokátem, proti žalované D. P. E. s.r.o., zastoupené advokátem, o 197.320,96 LS nebo 11,141.481,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 7/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. října 2004 č.j. 55 Co 282/2004-53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.015,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání účastníků rozsudkem ze dne 21.10.2004 č.j. 55 Co 282/2004-53 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6.5.2004 č.j. 19 C 7/2002-28 ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 197.320,96 LS nebo 11,141.481,- Kč s příslušenstvím, ve výroku o nákladech řízení změnil tento rozsudek tak, že výše nákladů, které je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce, činí 216.466,- Kč, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení 216.277,- Kč k rukám advokáta. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobcem uplatněný nárok na náhradu mzdy podle ustanovení §61 zák. práce není opodstatněný, neboť jeho žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí byla soudem pravomocně zamítnuta.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu, „a to pouze do obou nákladových výroků“, podal žalobce dovolání. Podle jeho názoru „jsou dány podmínky §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.“, neboť „je přesvědčen, že vztah mezi osvobozením od soudního poplatku a následnou uloženou povinností platit náhradu nákladů řízení, je zásadní právní otázkou“. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť „se netýká věci samé, ale pouze vedlejších výroků o nákladech řízení“.
Podáním, doručeným dovolacímu soudu dne 20.4.2005, vzal žalobce své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu výslovně „zcela zpět“.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 7.500,- Kč (srov. §3 odst. 1 bod 6, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb. a č. 617/2004 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb. a č. 618/2004 Sb.). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované v dovolacím řízení vznikly (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2005), vedle paušální odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů, rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (srov. §137 odst. 3 o.s.ř. ve znění zákona č. 237/2004 Sb.), tedy částka (po zaokrouhlení) 1.440,- Kč. Protože žalobce z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §§146 odst. 2 věty první o.s.ř. uložil, aby žalované tyto náklady nahradil. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 9.015,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. srpna 2005
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu