Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.09.2005, sp. zn. 21 Cdo 1435/2005 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1435.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1435.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 1435/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Obce B. proti žalovaným 1) R. P., zastoupenému advokátem, a 2) V. P., o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podaných žalovaným 1) proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 12.7.2002 č.j. 8 C 145/99-33, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 217/2002 a 8 C 218/2002, o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 16. června 2004 č.j. 40 Co 745/2004-22, takto: I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalovaný 1) podal dne 20.8.2002 u Okresního soudu v Šumperku žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 12.7.2002 č.j. 8 C 145/99-33 \"z důvodu §228/1 a,b, 229/1 g, 2,3 o.s.ř.\" a požadoval, aby \"napadené usnesení bylo jako nezákonné zrušeno\" a aby \"byla povolena obnova řízení\". Žalobu zdůvodnil tím, že mu bylo odepřeno jednat před soudem a provést důkazy. Okresní soud v Šumperku, který projednání obou žalob spojil ke společnému řízení, usnesením ze dne 23.4.2004 č.j. 8 C 217/2002-14 \"žalobu, aby byla nařízena obnova řízení ve věci sp. zn. 8 C 145/99, a žalobu pro zmatečnost\" zamítl a rozhodl, že žalobkyni \"se nepřiznává\" vůči žalovanému 1) náhrada nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žaloby na nařízení obnovy řízení a pro zmatečnost nejsou důvodné, neboť žalovaný 1) nenapadá pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení skončeno; usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 12.7.2002 č.j. 8 C 145/99-33 bylo rozhodnuto pouze o připuštění změny žaloby, jednalo se o rozhodnutí procesní povahy, a nebylo tedy rozhodnuto ve věci samé. K odvolání žalovaného 1) Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 16.6.2004 č.j. 40Co 745/2004-22 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné, neboť nebyly podány z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §228 odst. 1 a 2 ani §229 o.s.ř., ale směřují proti nezpůsobilému předmětu žaloby, tj. proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. K námitce žalovaného 1) odvolací soud přisvědčil, že soud prvního stupně postupoval vadně, pokud v záhlaví napadeného rozhodnutí neoznačil účastníky řízení v postavení, které jim svědčilo v původním řízení, uvedl však, že toto pochybení nic nemění na věcné správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně, námitku, že pokračování v řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 145/99 brání překážka litispendence ve smyslu ustanovení §83 o.s.ř., odmítl odvolací soud jako nedůvodnou. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání a požádal, aby mu pro podání dovolání byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 4.2.2005 č.j. 8 C 217/2002-38 přiznal žalovanému 1) osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupcem advokáta JUDr. J. M. Prostřednictvím tohoto advokáta podal žalovaný 1) dne 2.5.2005 u soudu prvního stupně doplnění dovolání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst.2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst.3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 a §43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004). V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný 1) podal proti usnesení odvolacího soudu ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. včasné dovolání, v němž požádal o ustanovení advokáta pro podání dovolání; v dovolání neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ani v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů. Usnesení ze dne 4.2.2005 č.j. 8 C 217/2002-38, kterým soud prvního stupně ustanovil žalovanému 1) zástupcem pro podání dovolání advokáta JUDr. J. M., nabylo právní moci dnem 26.2.2005. Od tohoto dne začala žalovanému 1) běžet lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (§241b odst. 3 část druhé věty za středníkem o.s.ř.), která uplynula dnem 26.4.2005. Žalovaný 1) však - jak uvedeno již výše - dovolání proti usnesení odvolacího soudu doplnil prostřednictvím ustanoveného zástupce advokáta JUDr. J. M. až podáním ze dne 2.5.2005, které bylo téhož dne osobně podáno u soudu prvního stupně, tedy po marném uplynutí lhůty, během níž bylo možno vady dovolání odstranit. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se usnesení odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalovaný 1) tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 1) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný 1), jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. září 2005 JUDr. Ljubomír Drápal,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/08/2005
Spisová značka:21 Cdo 1435/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1435.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
§243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20