ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.2720.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 2720/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně PhDr. L. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému P. R., zastoupenému advokátem, o vydání movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 231/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. července 2005, č. j. 8 Co 859/2005-336, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. srpna 2004, č. j. 23 C 231/2002-270, ve znění rozsudku téhož soudu ze dne 2. února 2005, č. j. 23 C 231/2002-321, a usnesení ze dne 21. 2. 2005, č. j. 23 C 231/2002-327, pod bodem I. výroku zamítl žalobu na vydání blíže označených věcí, pod bodem IV. zastavil řízení o žalobě ohledně blíže označených věcí a pod body II. až III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvoláním obou účastníků rozsudkem ze dne 28. července 2005, č. j. 8 Co 859/2005-336, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku s tím, že ve výroku o částečném zastavení řízení zůstává rozsudek soudu prvního stupně odvoláními nedotčen, a změnil jej ve výroku o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu, a to pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně, podal žalovaný dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §167 odst. 1 OSŘ nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení.
Z citovaného ustanovení §167 odst. 1 OSŘ vyplývá, že rozhodnutí o nákladech řízení má povahu usnesení, kterou neztrácí ani v případě, kdy o nákladech řízení je rozhodnuto rozsudkem v návaznosti na rozhodnutí ve věci samé. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení je proto třeba zkoumat z hledisek zákonných ustanovení, která stanoví podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, je přípustné za naplnění předpokladů uvedených v §237 odst. 1 písm. a) vyjma věcí uvedených v §237 odst. 2, dále v §238, §238a a §239 odst. 2 písm b) OSŘ.
Přípustnost dovolání v daném případě nevyplývá z §237 odst. 1 písm. a) OSŘ, kterými je stanovena jen pro usnesení, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé. Rozhodnutí o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé. Přípustnost dovolání nelze vyvodit ani z §238, §238a a §239 odst. 2 písm. b) OSŘ, neboť mezi taxativně vyjmenovanými usneseními není usnesení, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. K tomu srov. Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu – právní věty a rejstříky, C 2458, sešit 28.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) OSŘ].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2005
JUDr. František Balák,v.r.
předseda senátu