ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.2770.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 2770/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobce V. B., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) I. B., zastoupené žalovaným 2), 2) A. B., 3) M. Š., 4) J. K., 5) F. K., a 6) J. V., o ochranu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 128/96, o dovoláních žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 10. 1999, č. j. 17 C 128/96-60, a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2004, č. j. 11 Co 728/2004-199, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 10. 1999, č. j. 17 C 128/96-60, se zastavuje.
II. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2004, č. j. 11 Co 728/2004-199, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 27. 10. 1999, č. j. 17 C 128/96-60, výrokem pod bodem I. tak, že se zamítá žaloba, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se užívání parcely č. 1998/2-orné plochy v šířce 90 cm od hranice s parcelou č. 1998/12-ostatní plochou v obci a k. ú. K. p. O., a výroky pod body II., III. a IV. rozhodl o nákladech řízení.
Soud prvního stupně vycházel z ustanovení §126 odst. 1 ObčZ a dovodil, že žalobce neprokázal, že by žalovaní svévolně rozšířili přístupovou cestu po parcele č. 1998/12, která sousedí s pozemkem žalobce parc. č. 1998/1 a zasáhli tak do jeho vlastnického práva. Po provedeném dokazování soud prvního stupně shledal, že hranice cesty v terénu odpovídá v rámci tolerance vyhl. č. 190/96 Sb. hranici mezi spornými pozemky vyznačené v katastrální mapě.
Krajský soud v Ostravě jako odvolací soud usnesením ze dne 30. 3. 2001, č. j. 9 Co 268/2001-96, odmítl odvolání žalobce podané proti rozsudku soudu prvního stupně jako opožděné.
Usnesením ze dne 8. 10. 2001, č. j. 17 C 128/96-115a, soud prvního stupně provedl opravu výroku svého rozsudku ze dne 27. 10. 1999, č. j. 17 C 128/96-60, pod bodem I. tak, že se zamítavý výrok ve věci samé týká správně parcely č. 1998/1.
Odvolací soud k odvolání žalobce podanému jednak do opravného usnesení a jednak znovu do rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27. 10. 1999, č. j. 17 C 128/96-60, potvrdil usnesením ze dne 31. 7. 2002, č. j. 9 Co 363/2002-130, opravné usnesení soudu prvního stupně a rozsudkem ze dne 22. 12. 2004, č. j. 11 Co 728/2004-199 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení.
Procesním podáním, které došlo soudu prvního stupně dne 19. 6. 2001 žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně dovoláním. V něm nesouhlasil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně. Domáhal se, aby dovolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dalším procesním podáním, které došlo soudu prvního stupně dne 8. 6. 2005, žalobce rozšířil své dovolání i proti rozsudku odvolacího soudu. V dovolání nesouhlasil se skutkovými a právními závěry odvolacího soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o obou dovoláních podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“). V řízení o věci samé totiž soud prvního stupně rozhodoval před 1. 1. 2001, než nabyla účinnosti novela provedená zák. č. 30/2000 Sb. a odvolací soud, postupoval podle bodu 15. hlavy I části dvanácté uvedené novely, který stanoví, že se odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Dovoláním žalobce výslovně napadl, jak to zpřesnil v doplněném podání ze dne 26. 9. 2001, rozsudek soudu prvního stupně a na svém dovolání proti tomuto rozsudku, jak vyplývá z jeho sdělení ze dne 14. 3. 2005, i nadále setrval. Dovolání ve smyslu §236 odst. 1 OSŘ je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Dovoláním tedy nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 OSŘ odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně podle §104 odst. 1 OSŘ zastavil.
Dalším podáním žalobce napadl dovoláním i rozsudek odvolacího soudu.
Dovolání je opožděné.
Podle §240 odst. l OSŘ může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 22. 2. 2005, dovolání však bylo podáno (prostřednictvím pošty) až 7. 6. 2005 tedy po uplynutí jednoměsíční dovolací lhůty. Dovolatel by nestihl ani dovolací lhůtu podle novely občanského soudního řádu provedené zák. č. 30/2000 Sb. Ta je dvouměsíční a počíná běžet od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobci byl doručen rozsudek odvolacího soudu prostřednictvím jeho advokátky dne 9. 2. 2005. Dovolání předané poště k doručení až 7. 6. 2005 bylo podáno až po uplynutí této lhůty. Účinky včas podaného dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nelze spojit ani s procesním podáním dovolatele, které došlo soudu prvního stupně dne 19. 6. 2001. Uvedené podání bylo učiněno dříve, než byl vydán rozsudek odvolacího soudu a výslovně se týkalo rozsudku soudu prvního stupně.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo proto jako opožděné podle §218 odst. 1 písm. a) a §243b odst. 4 OSŘ odmítnuto.
Žalobce procesně zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno případně, že bylo dovolání odmítnuto a podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 2 věty prvé OSŘ je povinen hradit žalovaným náklady dovolacího řízení. Žalovaným však náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2005
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu