ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.2830.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 2830/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobců: a) D. Z., a b) J. S., zastoupených advokátkou, proti žalovaným: 1)V. M. a 2) J. M., o oprávněnosti občanskoprávní námitky vznesené ve stavebním řízení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 C 274/2002, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. dubna 2004, č. j. 20 Co 938/2003-18, ve znění opravného usnesení ze dne 10. října 2005, č. j. 20 Co 938/2003-54, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se žalobou domáhali určení, že „námitka žalobců 1 a 2 spočívající v znehodnocení pozemků parc. č. 2539/1 a 2539/2 v k. ú. K. stavbou opěrné zdi na pozemku parc. č. 2541/18 k. ú. K. je oprávněná“. Tuto námitku vznesli jako podíloví spoluvlastníci pozemků parcelních čísel 2539/1 a 2539/2 v kat. území K. v řízení vedeném u ÚMČ B. o dodatečné povolení stavby opěrné zdi na pozemku žalovaných parc. č. 2541/18 v kat. území K. Námitku odůvodnili tím, že navrhovaná stavba opěrné zdi na pozemku žalovaných je takového hmotového objemu, že by její realizací došlo ke znehodnocení jejich pozemků. Rozhodnutím stavebního úřadu ÚMČ B. ze 17. 6. 2002 byli s touto námitkou odkázáni na soud a stavební řízení bylo přerušeno.
Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 21. července 2003, č. j. 13 C 274/2002-10, ve znění opravného usnesení ze dne 28. června 2005, č. j. 13 C 274/2002-50, řízení zastavil s tím, že „po právní moci usnesení bude věc postoupena stavebnímu úřadu při Úřadu městské části města B.“, a dále rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobci ve stavebním řízení, vedeném u Úřadu městské části B., zahájeném na návrh žalovaných o vydání dodatečného povolení na stavbu opěrné zdi na pozemku parc. č. 2541/18 v kat. území K., vznesli námitku znehodnocení jejich pozemků parcelních čísel 2539/1 a 2539/2 v kat. území K. „hmotným objemem předmětné opěrné zdi“. Žalobci byli stavebním úřadem s touto námitkou odkázáni na řízení občanskoprávní. Soud prvního stupně se postavil na stanovisko, že rozhodnutí o předmětné vznesené námitce ve stavebním řízení není v pravomoci soudu, ale přísluší o ní rozhodnout stavebnímu úřadu.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobců usnesením ze dne 8. dubna 2004, č. j. 20 Co 938/2003, ve znění opravného usnesení ze dne 10. října 2005, č. j. 20 Co 938/2003-54, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně. Dodal, že námitka týkající se „stavby plotu nadměrného stavebního objemu nepřekračuje rozsah pravomoci stavebního úřadu“. Poukázal na to, že stavební úřad nemůže odkázat účastníky řízení na soud s námitkami ohledně budoucích negativních vlivů stavby na okolí, protože rozhodnutí o takových námitkách přísluší jen stavebnímu úřadu. Stavební úřad v dané věci nepostupoval správně potud, že rozhodl jen o přerušení řízení a ve výroku svého rozhodnutí nekokretizoval námitky, s nimiž žalobce odkázal na soud, ani nestanovil lhůtu, v níž by měl být předložen důkaz o podání žaloby u soudu.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítají, že stavbou opěrné zdi dojde nepochybně ke znehodnocení pozemků žalobců. Tuto námitku uplatnili v řízení vedeném podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon). Podle názoru žalobců tato námitka přesahuje rozsah pravomoci stavebního úřadu, je námitkou občanskoprávní ve smyslu §127 stavebního zákona, takže stavební úřad postupoval správně, jestliže je odkázal na soud. K rozhodnutí o uplatněné námitce je příslušný soud.
Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami včas a že je přípustné, přezkoumal napadené usnesení podle §242 odst. 1 a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Podle §127 odst. 1 ObčZ vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
Právnímu posouzení věci odvolacím soudem nelze nic vytknout. Žalobci uplatněná námitka, že stavbou opěrné zdi o navrhovaném objemu na pozemku parc. č. 2541/18 v kat. území K. dojde ke znehodnocení sousedících pozemků parcelních čísel 2539/1 a 2539/2 v kat. území K. z hlediska jejich budoucího využití, nemá oporu v citovaném §127 odst. 1 ObčZ. V tomto případě nejde o imisi jako působení nemovitosti, jejího vlastníka nebo uživatele na okolí, ale jde o otázku existence budoucího veřejně právního oprávnění žalobců zřídit stavbu (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR z 5. 9. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1150/99, publikované v časopise Právní rozhledy č. 1/2001). Posouzení takové námitky je v pravomoci stavebního úřadu, který rozhoduje o umísťování a povolování staveb (§33 odst. 1, §54 stavebního zákona).
Z uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně i odvolací soud věc posoudily po právní stránce správně. Proto je správné i dovoláním napadené usnesení a dovolání muselo být podle §243b odst. 2 OSŘ zamítnuto.
Vady uvedené v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i jiné vady, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebyly zjištěny.
Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z toho, že žalobci nebyli úspěšní a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. prosince 2005
JUDr. František Balák, v.r.
předseda senátu