ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.1428.2005.1
sp. zn. 26 Cdo 1428/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce města O., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému P. Ž., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 323/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. listopadu 2004, č. j. 19 Co 296/2003-42, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. listopadu 2004, č. j. 19 Co 296/2003-42, potvrdil rozsudek ze dne 11. června 2003, č. j. 9 C 323/2002-16, jímž Okresní soud ve Zlíně (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost vyklidit do patnácti dnů od právní moci rozsudku „byt č. 206 sestávající z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství, který se nachází ve II. podlaží objektu bydlení č. p. 1599 – buňky UNIMO, v ulici P. v O.“, a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
V podání ze dne 12. ledna 2005, označeném jako „dovolání“, resp. „dovolání proti Krajskému soudu v Brně“ žalovaný (nezastoupen advokátem) vyjádřil nespokojenost s postupem odvolacího soudu.
Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 14. ledna 2005 žalovaný požádal „o zrušení dovolání“.
Podle čl. II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 24. listopadu 2004, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „o.s.ř.”).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v podání ze dne 14. ledna 2005 dal žalovaný nepochybným způsobem najevo, že netrvá na tom, aby se jeho podáním ze dne 12. ledna 2005 dovolací soud věcně zabýval; jde tedy – vzhledem k obsahu podání (§41 odst. 2 o.s.ř.) – o zpětvzetí dovolání.
Podle §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Vyplývá-li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, dovolací soud řízení v dané věci zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 větu první o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo vůči žalovanému, který zavinil zastavení dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. srpna 2005
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu