ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.2687.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 2687/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně V. F., zastoupené advokátkou, proti žalovanému K. F., o zrušení práva společného nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. 11 C 265/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. března 2004, č.j. 56 Co 116/2004-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chebu (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 4. 2003, č.j. 11 C 265/2002-29, zrušil právo společného nájmu účastníků k bytu č. 3, I. kategorie, sestávajícímu z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství v přízemí domu č.p. 152 v ulici D. v M., nájemkyní bytu určil žalobkyni a uložil žalovanému byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do patnácti dnů od zajištění náhradního bytu; dále rozhodl o nákladech řízení.
Odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Plzni (odvolací soud) usnesením ze dne 31. 3. 2004, č.j. 56 Co 116/2004-51, odmítl podle §218a o.s.ř. jako opožděné a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovodil, že napadený rozsudek soudu prvního stupně byl žalovanému doručen dne 31. 5. 2003, a i když, jak tvrdí, mu byla doručena jen první a druhá strana rozsudku (znění výroku a část odůvodnění), začala mu běžet tříměsíční lhůta pro podání odvolání (§204 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ) dne 1. 6. 2003 a uplynula dne 1. 9. 2003; bylo-li odvolání podáno až dne 3. 12. 2003, bylo podáno opožděně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (nezastoupen advokátem) dovolání, v němž zpochybnil závěr o opožděnosti odvolání námitkou, že mu rozsudek odvolacího soudu nebyl řádně doručen, a proto mu nemohla dnem 3. 5. 2003 začít plynout tříměsíční odvolací lhůta.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval posouzením přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněného dovolacího důvodu.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a také v §239 o.s.ř
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm, b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a odst. 1 a §239 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.
Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se zabýval nedostatkem advokátního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243 odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 8. září 2005
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v. r.
předsedkyně senátu