ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.1315.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 1315/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce Obce Ch., zastoupeného advokátem, proti žalovanému L. České Republiky, s. p. o určení vlastnictví k pozemkům, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 4 C 92/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2005, č. j. 12 Co 17/2005-50, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2005, č. j. 12 Co 17/2005-50, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni rozsudkem výše uvedeným změnil ve výroku I. rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 13. 9. 2004, č. j. 4 C 92/2004-25, a to tak, že žaloba o určení vlastnictví žalobce k pozemkům v k. ú. H. J., jak ve výroku blíže specifikovány, se zamítá. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud poukázal na nesplnění podmínky podle §9 odst. 6 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., podle něhož o konfiskovaných přídělech rozhodovalo ministerstvo zemědělství. Žalobce také nepředložil originál přídělové listiny, ale jen její opis, opatřený kromě razítka podpisem činovníka tehdejšího národního výboru, jenž není identifikován. Listina tak není řádným a platným přídělovým aktem; žalobcem ostatně nebyla doložena ani identifikace sporných pozemků (označil pozemky jen podle tehdejších parcelních čísel, navíc dosavadní a nový stav jsou v rozporu).
Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, v němž tvrdil dovolací důvod, spočívající v nesprávném právním posouzení věci. Brojil proti posouzení přídělové listiny odvolacím soudem a nesouhlasil ani s tím, že by pozemky nebyly řádně označeny. Předložil dovolacímu soudu celou řadu listin navržených k důkazu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný se k podanému dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v otevřené lhůtě. Dovolání bylo přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) a další dovolací přezkum se tedy soustředil na otázku důvodnosti dovolání, opírajícího se o §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Dovolání je důvodné.
K jinak správným právním závěrům odvolacího soudu o postupu tehdejších správních orgánů při přídělech zemědělské půdy podle §9 dekretu č. 12/1945 Sb. nutno upřesnit, že ministerstvo zemědělství „rozhodovalo“ (viz odst. 6 §9, jak uvedl odvolací soud) pouze v případech rozporů v přídělovém řízení, v citovaném dekretu blíže popsaných. Nedošlo-li k takovým rozporům – a v posuzované věci nejsou patrny -, pak ministerstvo přídělový plán schvalovalo (§9 odst. 4 in fine, odst. 5 cit. dekretu, srov. též R 35/98).
Žalobcem předložená přídělová listina ze dne 5. 11. 1949 s výčtovou přílohou, vydaná pod hlavičkou Národního pozemkového fondu Okresním národním výborem v M., nevzbuzuje pochybnosti o své pravosti. Byl-li předložen opis ze Státního okresního archivu, jeví se to jako dostačující. Jednotlivé formální náležitosti (označení vydávajícího orgánu, obsahu přídělu, vkladová doložka, způsob identifikace pozemků) v ní byly naplněny v souladu s výchozími ustanoveními vládního nařízení č. 70/1945 Sb. o statutu Národního pozemkového fondu. V relaci s ostatními dokumenty se tu razítko a „pouhý“ podpis označeného předsedy NV nejeví jako překážky právního závěru, že přídělová listina je platná a mohla, jako výchozí správní akt ve věci, vyvolat zamýšlené účinky.
Tím byl především tehdejší příděl pozemků obci; nyní připadá v úvahu restituce pozemků Obci Ch. Ú. ke dni 1. 7. 2000 podle §2a odst. 1 písm. a/ zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 114/2000 Sb.
Dovolací soud proto podle §243b odst. 2, 3 o. s. ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V tomto řízení, v němž je nižší instance vázána právním názorem dovolacího soudu a rozhodne o nákladech řízení o dovolání, je podle názoru dovolacího soudu přiměřené provést další listinné důkazy navržené při podání dovolání žalobcem (zejména schválení přídělu resortním ministerstvem), jež ostatně podklady adekvátních právních závěrů jen dovršují. Odvolací soud je zajisté oprávněn porovnat rozsah tehdy přidělených pozemků s nynějším požadavkem žalobce, i když samotný nedostatek aktuální identifikace pozemků není vyhovění žalobě na překážku (R 26/98, R 44/2000).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 29. listopadu 2005
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v.r.
předseda senátu