Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.05.2005, sp. zn. 28 Cdo 2909/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.2909.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.2909.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 2909/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně M. K., proti žalovanému A. M. B., a. s., zastoupenému advokátem, o 7.350,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 186/97, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2004, č. j. 13 Co 72/2004-174, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. Odůvodnění: Krajský soud v Plzni usnesením výše označeným potvrdil usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 9. 12. 2003, č. j. 9 C 186/97-169, kterým bylo odmítnuto jako opožděné odvolání žalobkyně, podané proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 6. 2001, č. j. 9 C 186/97-126. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání. Brojila v něm proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem a navrhla, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. Dovolací soud se především musel zabývat otázkou přípustnosti dovolání. Podle §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby). Jiné resp. obsahově bližší ustanovení, které by přicházelo v úvahu při posouzení přípustnosti dovolání v této věci, úprava dovolání v občanském soudním řádu neobsahuje. Citované ustanovení však nelze interpretovat tak, aby bylo použitelné i na usnesení odvolacího soudu, kterým se potvrzuje usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Právní úprava přípustnosti dovolání obsahuje taxativní výčet alternativ přípustnosti dovolání, který není možné výkladem rozšířit. K situaci blízké posuzované věci uvádí A. W. a kol. v komentovaném vydání procesního předpisu (Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou, 1.vydání, Linde, Praha 2003, komentář JUDr. Krčmáře k §239 o. s. ř., str. 547), že oproti stavu před 1. 1. 2001 není dovolání přípustné proti usnesením, jimiž odvolací soud odvolání odmítá, činí-li tak mj. pro opožděnost (§218a o. s. ř.). V takovém případě je mimořádným opravným prostředkem nikoli dovolání, ale žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř. Výslovně řeší posuzovaný procesní stav judikatura Nejvyššího soudu. V rozsudku ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41/2003 (civ.), se uzavírá, že proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné. Dovolání podané žalobkyní tedy nebylo přípustné a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty první o. s. ř. odmítnout. V dovolacím řízení byl žalovaný úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 19. května 2005 JUDr. Ludvík David, CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/19/2005
Spisová značka:28 Cdo 2909/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.2909.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20