ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.4.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 4/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobkyně M. J., zastoupené J. J., proti žalovanému Zemědělskému družstvu K., zastoupenému advokátkou, za účasti J. J., jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, o uvedení zemědělských pozemků do řádného stavu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 9 C 181/92, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.9.2004, čj. 16 Co 643/2000-156, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž tento soud v odvolacím řízení potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 20. 4. 2000, čj. 9 C 181/92-134.
Dovolací řízení se v tomto případě řídí občanským soudním řádem ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o.s.ř.“), protože rozsudek soudu prvního stupně byl vydán po řízení, provedeném podle tehdy platného znění občanského soudního řádu (část dvanáctá, hlava I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění občanský soudní řád.
Podle §236 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání je upravena v §237 až §239 o.s.ř. Vady řízení, které způsobují jeho zmatečnost (§237 o.s.ř.) nebyly zjištěny ani namítány. Přípustnost dovolání není dána podle §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., protože rozsudkem odvolacího soudu nebyl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, ani nešlo o případ, kdy soud prvního stupně rozhodl ve věci opakovaně, jinak než v prvním rozsudku, protože se řídil právním názorem odvolacího soudu (§238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.). Odvolací soud svým výrokem nepřipustil dovolání proti svému rozsudku a žalobkyně ani v průběhu odvolacího řízení nenavrhla, aby bylo dovolání připuštěno
(§239 odst. 1 a 2 o.s.ř.), takže ani tyto zákonné důvody přípustnosti dovolání dány nejsou. Dovolání proto není přípustné.
Dovolací soud konstatoval, že dovolání má vady, jež by měly být odstraněny, zejména že žalobkyně není zastoupena advokátem nebo notářem, když sama nemá právnické vzdělání (§241 o.s.ř.). Dospěl však k závěru, že odstraňování těchto vad soudem prvního stupně by představovalo nepřiměřeně formální přístup a nadbytečné náklady za situace, kdy dovolání nemůže být projednáno věcně z důvodu své nepřípustnosti. Obdobný závěr přijal Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 22 Cdo 883/2003, kdy v rozsudku ze dne 20. 5. vyslovil: Směřuje-li dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné, je nadbytečné, aby soud prvního stupně činil úkony směřující k odstranění nedostatku povinného zastupování dovolatele.
Dovolací soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné (§243b odst.4, §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), aniž se zabýval tím, že dovolání má vady, když nesplňuje zákonné požadavky uvedené v §241 o.s.ř.
Výrok o nákladech řízení je dán tím, že žalovanému, který by měl podle výsledku dovolacího řízení nárok na jejich náhradu, prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §146 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2005
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu