ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.29.2005.1
sp. zn. 29 Od 29/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobkyně OBNA, spol. s r.o. se sídlem Filmová 174, 761 79 Zlín, IČ 49975056, zastoupené JUDr. Janem Vokálem, advokátem se sídlem Bratislavská 12, 602 00 Brno, proti žalovaným l) ČSAD DIESEL, a.s. se sídlem Ohrada 791, 755 01 Vsetín, IČ 65138171 a 2) ČSAD Invest, a.s. se sídlem Ohrada 791, 755 01 Vsetín, IČ: 25308106, oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Gazárkem, advokátem se sídlem Blatnice pod Svatým Antoníčkem 462, PSČ 696 71, o zaplacení částky 2,079.845,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 111/2004, o návrhu druhého žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 111/2004 se Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě vydání rozhodnutí, kterým by bylo oběma žalovaným uloženo ze směnky vlastní ze dne 26.4.2003 zaplatit jí společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 2,079.845,- Kč spolu se 6% úroky od 20.6.2003 do zaplacení a dále odměnu ve výši 6.932,- Kč a nahradit náklady řízení, vše do 3 dnů od doručení směnečného platebního rozkazu.
Poté, co obě žalované podaly námitky proti platebnímu rozkazu vydanému soudem dne 13.11.2003, č.j. 3 Sm 377/2003-13, předložila první žalovaná návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21.2.2005, č.j. Ncd 3/2005-71, tak, že předmětnou věc Krajskému soudu v Brně nepřikázal.
Druhá žalovaná navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové s odůvodněním, že v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové není sídlo ani jednoho z účastníků tohoto směnečného řízení, což může potencionálně zvýšit objektivnost řízení a rozhodování ve věci.
Žalobkyně nesouhlasila s postoupením věci Krajskému soudu v Hradci Králové s poukazem na to, že druhá žalovaná neuvedla, v čem spatřuje důvody vhodnosti přikázání věci jinému soudu, neboť to, co uvedla, je právě skutečnost, jež určuje příslušnost soudu. Vyslovila domněnku, že objektivnost řízení bude zachována tehdy, kdy věc bude rozhodovat příslušný soud.
Rovněž první žalovaná nesouhlasila s postoupením věci Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Ostravě) a Krajskému soudu v Hradci Králové, kterému má být věc postoupena (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.) návrh druhé žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 druhé věty o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit , že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však může docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudu a že příslušnost soudce a soudu stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Návrh druhé žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové není ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. důvodem způsobilým k prolomení výše citované ústavní zásady, přičemž žalobkyně i první žalovaná s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí.
Nejvyšší soud důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové neshledal a návrhu druhé žalované nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2005
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu